Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neměnné? Brusel chce od Slováků vysvětlení postoje k Benešovým dekretům

  16:21aktualizováno  16:21
V Evropském parlamentu se opět otevírají takzvané Benešovy dekrety. V reakci na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o jejich neměnnosti se ve čtvrtek petiční výbor Evropského parlamentu obrátil na Bratislavu a chce od ní vysvětlení.
Benešovy dekrety po válce vedly k odsunu německého a maďarského obyvatelstva z území osvobozené republiky. Na snímku je odsun Němců z Brna.

Benešovy dekrety po válce vedly k odsunu německého a maďarského obyvatelstva z území osvobozené republiky. Na snímku je odsun Němců z Brna. | foto: archivMF DNES

Výbor žádá, aby slovenští zástupci přijeli vysvětlit okolnosti deklarace týkající se prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny. Maďaři a sudetští Němci totiž v roce 1938 výrazně přispěli k rozbití republiky.

Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo.

Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Zmínil se přitom i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci," řekl.

Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů.

Slovensko otevření dekretů odmítlo

Slovenské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na postup petičního výboru Evropského parlamentu uvedlo, že dekrety jsou nezpochybnitelné a že nevidí důvody k opětovnému otevíraní tohoto tématu.

"Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsou Benešovy dekrety stále součástí slovenského právního řádu, nezakládají žádné nové právní vztahy. V případě, že Slovenská republika bude institucemi EU oslovena, je připravena ve smyslu principu loajální spolupráce poskytnout o Benešových dekretech příslušné informace," sdělil mluvčí ministerstva Boris Gandel.

Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků. Slovenský parlament v dokumentu kromě jiného konstatoval, že právní a majetkové poměry, které z prezidentských dekretů vyplynuly, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Rezoluci přijalo Slovensko za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica.

Nepřepisujme historii, podpořil Slovensko Zahradil

Slovenský parlament přijal deklaraci o "Benešových dekretech" v září 2007; podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci. "Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii," komentoval jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Zástupce Evropské komise na zasedání výboru zdůraznil, že Evropská unie není státem a přísluší jí dělat jen to, co jí umožňují smlouvy o EU. Připomněl, že Unie vznikla později než dekrety. Benešovy dekrety tak podle něj nemohou být posuzovány na základě stávajícího evropského práva.

Proti jeho vyjádření ale vystoupilo hned několik europoslanců, z nichž většinu tvořili zástupci Maďarska. Stejně jako autor petice argumentovali tím, že se týká opatření přijatého slovenskými zákonodárci v roce 2007, takže kvůli tomu by se jí EU zabývat měla.

Rumunský europoslanec Victor Boştinaru kolegy upozornil, že jde o velmi citlivé téma, jehož případné projednávání bude mít kontraproduktivní efekt. "Neotvírejme Pandořinu skříňku," podotkl a neúspěšně navrhl, aby se peticí zákonodárci dále nezabývali. Autor petice Juhasz nechal europoslancům odvysílat krátký film o dopadech odsunů na maďarské obyvatelstvo. "Benešovy dekrety byly diskriminační," zdůraznil. Připomněl i to, že lidem byl zkonfiskován jejich majetek.

Zmiňované usnesení o dekretech Slovensko přijalo už jako členská země EU, čímž podle něj porušilo unijní právo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.