Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strana prosazující návrat k marce bojuje v Německu o svou budoucnost

  7:35aktualizováno  7:35
Jsou to populisté a jsem vděčný, že se nedostali do Spolkového sněmu. Tak se prý nedávno německý prezident Joachim Gauck vyjádřil o eurokritické straně Alternativa pro Německo. Partaj, která se jen o vlásek nedostala v zářijových volbách do dolní komory, stojí na křižovatce. Buď se jí podaří trvale etablovat na politické scéně, nebo ji rozštěpí vnitřní spory

Jeden ze zakladatelů strany Alternativa pro Německo, profesor Bernd Lucke na tiskové konferenci v Berlíně (18. března 2013) | foto: Reuters

Úřad německého prezidenta později popíral, že Gauck takto své myšlenky formuloval, přesto se Alternativa vrátila do centra mediální pozornosti.

Minulý týden šéf Alternativy pro Německo (AfD) Bernd Lucke opět řečnil. Tentokrát se ale nejednalo o předvolební mítink, nýbrž o univerzitní přednášku. Ekonom Lucke se totiž vrátil na univerzitu v Hamburku.

"Jsem vysokoškolským učitelem," zdůrazňoval týdeníku Der Spiegel Lucke. Zároveň však dodal, že si částečně bude brát dovolenou, aby se mohl věnovat i stranickým aktivitám.

To, co bude Lucke v budoucnu dělat, je pro AfD důležitější, než se na první pohled zdá. AfD dosud totiž fungovala na principu "One man show". Bez Luckeho by nebylo možné dojít k žádnému zásadnímu rozhodnutí. I nyní to byl právě Lucke, kdo se začal bránit proti Gauckovým výrokům, než je kancelář upravila. Podle Spiegelu mimo jiné prohlásil, že prezident svým výrokem porušil závazek neutrality.

Cesta do europarlamentu, nebo zapomnění

Strana, která se v předvolební kampani uchýlila i ke krajně pravicové rétorice, stále nemá některé programové body vyřešené. Jedna část strany například odmítá svazky osob stejného pohlaví, druhá je podporuje. Ve straně se také snaží prosadit někdejší příslušníci islamofobní partaje Die Freiheit. Jejich cílem je změnit některé liberální pozice v přistěhovalecké politice strany.

AfD se ale každopádně v budoucích měsících vyplatí sledovat. Již v květnu jsou na programu volby do Evropského parlamentu a pokud v nich partaj, která by se nejradši vrátila k německé marce, uspěje, mohlo by to znamenat, že se s ní i do budoucna musí počítat.

Když ale propadne, mohla by pomalu upadnout do zapomnění. Německo by se tak radovalo z toho, že na politické scéně ani mnoho desítek let po druhé světové válce není trvale přítomná žádná silná pravicová populistická strana.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.