VÝSLEDKY V EU
(GRAF)
Podle posledních údajů EP by největší počet z 732 křesel mělo obsadit seskupení Evropské lidové strany a Evropských demokratů (269).
Sociální demokraté by nyní obsadili 199 míst, liberálové 66 a zelení 39.
Podle předběžných výsledků odevzdalo hlas 45,3 procenta z 350 milionů voličů. To je nejméně od roku 1979, odkdy se poslanci volí přímo. V zemích patnáctky přišla hlasovat necelá polovina voličů, v nových členských státech pouze čtvrtina.
Slabý zájem voličů v osmi postkomunistických zemích znepokojil i Evropskou komisi.
"V dosavadní patnáctce zůstala účast voličů stabilní. Některé státy se dokonce zlepšily, například Nizozemsko a Velká Británie, kde byl naposledy zájem voličů velmi znepokojivý," řekl mluvčí Evropské komise Reijo Kemppinen.
|
DÁLE ČTĚTE |
|
DĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE |
|
ZA HRANICEMI ČESKÉ REPUBLIKY |
"Nehodláme ovšem skrývat, že volby jasně odhalily vážný problém s účastí v zemích, které se připojily 1. května, s výjimkou Kypru, Malty, Litvy a Lotyšska. Jinde je to zneklidňující."
Kemppinen připustil, že se nepotvrdila pět let stará předpověď předsedy Evropské komise Romana Prodiho, podle něhož mělo více pravomocí parlamentu vést i k většímu zájmu Evropanů o výběr svých zástupců ve sněmovně.
"Je ovšem důležité nezveličovat rostoucí podporu euroskeptiků. Pětaosmdesát až devadesát procent voličů dalo hlas jasně proevropským stranám," připomněl šéf liberálních poslanců Graham Watson.
Odpůrci evropské integrace posílili ve Velké Británii, euroskeptici získali hlasy rovněž v Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Polsku či České republice.
Větší politická různorodost parlamentu se může poprvé projevit už koncem července, kdy budou poslanci hlasovat o novém předsedovi Evropské komise. Kandidáta tento týden určí šéfové států a vlád na dvoudenním summitu v Bruselu.
