"Poprvé se však budeme moci plnoprávně podílet na rozhodování unie," říká Petr Drulák z Ústavu mezinárodních vztahů.
Jak vlastně mechanismus Evropské unie funguje a jak ho mohou Češi ovlivnit? V nejvyšším orgánu EU, Evropské radě, mají všichni premiéři a prezidenti členských států jeden hlas. Postoj Vladimíra Špidly má tedy stejnou váhu jako německého kancléře Gerharda Schrödera nebo britského premiéra Tonyho Blaira.
Co premiéři vymyslí, to komisaři vyrobí
Na této úrovni se při summitech formulují základní myšlenky a směry, kterými se unie vydá. Třeba to, že EU do deseti let ekonomicky dožene USA, nebo že země EU dosáhnou nulové nezaměstnanosti.
Praktického zpracování těchto myšlenek se poté chopí vláda EU, tedy Evropská komise. V ní má Česko svého komisaře, který má sice hájit zájmy všech Evropanů, obecně se však očekává, že je také dobrým kontaktem pro zemi, z níž pochází.
Kromě toho v komisi zakotví několik stovek českých úředníků, kteří mohou být zdrojem důležitých informací. "Pokud chceme něco v Bruselu prosadit, je nejlepší lobbovat právě přes úředníky v komisi. Tak to prostě funguje," říká Drulák.
Právě komise připravuje návrhy řešení pro ministry jednotlivých zemí, kteří je pak ve svých radách (nejdůležitější je rada ministrů zahraničí a financí) dopracovávají a schvalují.
Avšak tady už si jednotlivé státy tolik rovné nejsou. Země mají přidělený určitý počet hlasů podle své velikosti. Kromě jednoho hlasu za svoji zemi má tak český ministr i dvanáct "vážených" hlasů z celkového počtu 321.
Celkem 24 českých poslanců zasedne v Evropském parlamentu, tedy legislativním a poradním orgánu EU. Kdokoli však může namítnout, že dvě desítky poslanců sotva něco prosadí v celkovém počtu 732 členů parlamentu.
"To je jistě pravda. Ale právě přes parlament lze protlačit řadu rezolucí a výzev. Třeba na aktivitách sudetských Němců, kteří mají v parlamentu své poslance, se ukázalo, jak udělat z regionální věci celoevropské téma," poznamenal Drulák.
To nejdůležitější k prosazení Česka v EU je však podle expertů a politologů dokonalá znalost mechanismu a jazyků. Ovšem právě to je kámen úrazu českých politiků: při testech znalosti fungování EU jich většina propadne a jazykovými schopnostmi také příliš neoplývají.