Je tedy stále pravděpodobnější, že po 1. květnu, kdy se unie rozšíří, nebudou smět Češi bez omezení hledat práci v žádné zemi EU.
A nejde jen o Británii. Jedna unijní země po druhé nyní stahuje své sliby pro české zájemce o práci - nebo aspoň nad nimi začíná váhat.
Ještě před několika měsíci se zdálo, že nejméně třetina zemí se novým členům ihned otevře, a že Češi tedy budou moci bez formalit odejít za prací například do Británie, Nizozemska, Švédska či Dánska.
Ve všech těchto zemích v posledních týdnech převážily obavy z nekontrolovaného přívalu "levné pracovní síly z Východu". Na možnost pracovat tak noví členové budou muset čekat ještě několik let. Znamená to pro ně dramatickou změnu - právě možnost volně žít a pracovat v EU byla pro Čechy jedním z hlavních lákadel, proč do unie vstoupit.
Čeští diplomaté neskrývají roztrpčení. "Jsme znepokojeni a trochu i rozčarováni, protože pro to nevidíme nejmenší důvod," uvedl Jan Kohout, náměstek ministra zahraničí. Také premiér Vladimír Špidla dal najevo své zklamání. "Zaznamenali jsme tyto tendence. Považujeme je za nepřiměřené. Byl bych nerad, kdyby se realizovaly," uvedl.
Blair couvá před opozicí
Hlavně v případě Británie jde o paradox. Až dosud mávala britská vláda studiemi, které dokazovaly, že "příval" nebude větší než pět až třináct tisíc lidí ročně. Což je ve srovnání se sto tisícem loňských žadatelů o azyl skoro nic.
Blair však couvá před tlakem opozice a pod bubnovou palbou bulvárního tisku, který dramaticky píše o statisících či milionech Romů ze střední Evropy, kteří jen čekají na 1. květen. Kromě Britů dosud slibují volné hledání práce už jen Irové - a ti v podobných otázkách postupují stejně jako Londýn.
Britové ještě nejsou zcela rozhodnuti. Zato Švédové či Nizozemci už ano. "Budeme dále požadovat pracovní povolení, určitou trvalost zaměstnání i takovou výši platů, z níž je možné ve Švédsku žít," řekla minulý týden ministryně pro migraci Barbro Holmbergová.
Švédsko se vymlouvá na to, že od svých slibů už couvli jejich dánští sousedé i Nizozemci. Ještě před rokem dvěma slibovaly tyto státy, že Čechům i dalším dovolí volně hledat práci ve své zemi.
Zato ostatní země unie se nikdy netajily tím, že chtějí uvalit aspoň nějaká pracovní omezení. Nejtvrdší byli Němci a Rakušané, kteří tuto ideu prosadili a vyhradili si možnost omezovat evropské občany z Česka až sedm let.
O mnoho vstřícnější nejsou ani Francouzi, Španělé, Italové, Belgičané a další. Ve všech těchto zemích bude nutné mít pracovní povolení a souhlas úřadů práce ještě aspoň dva roky po vstupu, ale možná až pět let.
I když se dnes země unie uzavírají novým členům, není to natrvalo. Maximální doba, po kterou mohou svůj trh chránit, je sedm let.
