O tom, zda a případně jak potrestat Rusko za jeho postup v otázce Gruzie (více si přečtěte zde), bude Unie jednat v pondělí na mimořádném summitu v Bruselu. Vyhlídky na to, že by se "sedmadvacítka" shodla na nějakých konkrétních protiopatřeních, jsou však stále mizivější.
Paříž, na rozdíl například od Británie, totiž zastává vůči Rusku poněkud smířlivější postoj a Kouchner dnes po jednání s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem v podstatě vyloučil, že by Francie o potrestání Rusů formou sankcí stála.
"Bernard Kouchner se výslovně postavil proti sankcím, s čímž do jisté míry... souhlasím, protože sankce obyčejně valné výsledky nemají," uvedl Schwarzenberg.
Francouzský ministr zahraničí povahu zvažovaných sankcí vůči Rusku neupřesnil. "Uvažuje se o sankcích a také o řadě dalších prostředků," řekl Kouchner již dříve na tiskové konferenci v Paříži.
"Nebudu předem upřesňovat sankce, protože summit se ještě nekonal, ale pracujeme v této chvíli s našimi 26 partnery (v EU). Snažíme se vypracovat silný text, v němž bude jasně zdůrazněna naše vůle nepřijmout situaci v Gruzii," dodal Kouchner.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov okamžitě reagoval, že sankce jsou produktem pomýlené představy Západu.
Moskva nenašla podporu ani v Asii
Západ Rusko za gruzínský konflikt jednohlasně odsoudil. Ke kritice Moskvy za vpád do Gruzie se včera přidala i skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa G7 a znepokojení prvně vyjádřil i Peking.
Moskva tak začala mezinárodní podporu hledat v Asii. Ani tam ale pochopení nenašla. Na schůzce Šanghajské organizace pro spolupráci, jejímiž členy jsou Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, si tak ruský prezident Medveděv musel vyslechnout, že případné další konflikty by Rusko mělo řešit u jednacího stolu.
V závěrečném prohlášení se navíc píše, že by Moskva měla respektovat územní integritu států.
