Jeden Maďar je vyslancem Evropské unie v Norsku a Litevec v Afghánistánu. Většinu postů mají na starosti Francouzi, Italové, Belgičané a Němci. Navíc 90 procent všech dalších zaměstnanců pochází z některé z patnácti "starých" zemí EU, upozornil polský Ústav pro mezinárodní vztahy PISM ve své analýze.
"To se změní," říká pro MF DNES Darren Ennis, mluvčí šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové. "Musíte pochopit, že jde o výsledek dosavadních rotací. Jednou za pět let se ambasadoři mění," popisuje a podotýká, že deset nových zemí přistoupilo k EU teprve před šesti lety.
Ashtonová navíc teď dokončuje první nábor do nové, "silnější" eurodiplomacie a alespoň třicet vyslanců ještě letos obmění. Jména zveřejní v příštích týdnech, ale žádné kvóty pro země v tom nejsou. "Budeme brát jen ty nejlepší," dodává Ennis.
Polský deník Gazeta Prawna usoudil, že při stávajícím obsazení evropských ambasád lidmi ze "staré patnáctky" mají postsocialistické země na unijní diplomacii zatím velmi malý vliv.
"V Africe a Latinské Americe jsou šéfové evropských delegací (jak se oficiálně euroambasády jmenují) často státními příslušníky bývalé kolonizační moci nebo země jazykově či kulturně blízké," píší ve své analýze Jakub Kumoch a Ryszard Formuszewicz.
Ale není to pravidlem, protože západní diplomaté převládají i na Východě. Vyslancem v Rusku je Španěl, na Ukrajině Portugalec, v Arménii Ital, v Ázerbájdžánu Belgičan. Nikdo z nich přitom není ze zemí, které mají na Východě své zájmy, konkrétně vyslovené v takzvaném východním partnerství, k jehož vzniku se hlásí Češi i Poláci.
Jste Španěl, nebo Francouz?
K tomu polští politologové zjistili, že evropský diplomat na Ukrajině nemluví rusky ani ukrajinsky a že ani ti, kdo vedou ambasády v arabsky mluvících zemích, neovládají tamní řeč.
Autoři studie však přiznávají, že pracují s daty z jara, jak připomíná deník Gazeta Wyborcza. Stará data studii kazí, ale dá se předpokládat, že všichni lidé se okamžitě nemohou proměnit, a tak se systém "hodí" do větší rovnováhy až po několika letech.
"V příštích 18 měsících se obmění 141 míst, ale nemůžeme slíbit, že jich tolik a tolik bude z Česka nebo z Británie, že tolik a tolik bude mužů nebo žen," podotýká mluvčí Ennis. "Když tam nebudete mít své zástupce, obraťte se na vaši vládu. My chceme, ať nám posílají co nejlepší lidi," dodává.
Catherine Ashtonová už dříve slíbila, že bude brát ohled nejen na schopnosti, ale i na všechny země. Zatím o jménech vědí jen její nejbližší spolupracovníci. V užším výběru se ocitli i dva Češi z ministerstva zahraničí.
Poláci mají políčeno na dvě místa, jedno v některém z důležitých asijských států a druhé na Blízkém východě, a vyjednávají i o třetím postu ve Střední Americe.
Už na počátku roku se Poláci snažili prosadit do evropské diplomacie pravidlo početních limitů diplomatů na každou zemi. Polsko by tak mělo šanci na osmiprocentní podíl podle velikosti. Ale plán neuspěl.
