"Východní partnerství je logické, EU má jasný zájem, aby u jejích sousedů fungovaly lidské i občanské svobody," řekl český premiér Mirek Topolánek po skončení poslední vrcholné schůzky, kterou absolvoval v roli šéfa EU.
"Summit byl úspěšný. Dorazilo 17 premiérů a čtyři prezidenti, to je důstojné zastoupení," okomentoval premiér neúčast předních evropských politiků.
Jako úspěšný ohodnotil pražský summit i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Východní partnerství posílí hospodářské i politické reformy, aby se šest zemí přiblížilo EU. Povede také k liberalizaci vízové politiky," zdůraznil po jednání Barroso a poděkoval odstupujícímu premiérovi za uspořádání summitu i za úspěšné vedení Evropské unie.
Na summit nedorazil Brown ani Sarkozy
Dnešní summit byl zřejmě na dlouhou dobu vůbec posledním, kdy se v Praze sešla politická elita Unie. Do metropole však nepřijeli francouzský prezident Nicolas Sarkozy, premiéři Itálie, Španělska ani Velké Británie Silvio Berlusconi, José Luis Zapatero a Gordon Brown nebo rakouský spolkový kancléř Werner Faymann. Zastoupení na nižší úrovni už dříve oznámilo i Moldavsko a Bělorusko.
Omluvenky- Španělský premiér Zapatero se neúčastní summitu kvůli nabité agendě. - V případě Sarkozyho diplomaté spekulují o vzdoru. Podle nich se francouzský prezident "mstí", že Topolánek během francouzského předsednictví EU nepřijel na summit Středomořské unie. - Rakouský spolkový kancléř Faymann se prý léčí s chřipkou. - Italský premiér Silvio Berlusconi prý zase nedorazí kvůli tomu, že se rozvádí s manželkou. |
Summitu se neúčastnila ani ukrajinská premiérka Julija Tymošenková. "Kvůli tragédii v Dněpropetrovsku nepojede do Prahy," uvedla tisková služba premiérky.
V ukrajinském městě vypukl po explozi v jedné herně velký požár, při kterém zemřelo devět lidí. Příčiny se zatím vyšetřují, počet obětí se může ještě zvýšit.
Pražského summitu EU, na němž byl zahájen takzvaný projekt Východního partnerství, se tak za Ukrajinu zúčastnil prezident Viktor Juščenko.
Východní partnerství je společným projektem Polska a Švédska. Přidala se k němu i Česká republika a stal se jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví EU.
Projekt se týká spolupráce s východními zeměmi bývalého Sovětského svazu - Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Smyslem partnerství je zvýšit finanční podporu a prohloubit spolupráci Evropské unie s těmito zeměmi, a to i přesto, že ve většině z nich má stále velký vliv Rusko.
Topolánkův nástupce v čele vlády Jan Fischer se summitu nezúčastnil, přestože Topolánek dával najevo, že by se nebránil jej na jednání přizvat. Fischer nicméně do Kongresového centra, kde se vrcholná schůzka EU konala, krátce zavítal a zúčastnil se bilaterálního jednání se zástupci Británie.
Lukašenkova nepřítomnost summitu pomůže
Na summit nedorazil ani kontroverzní běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Zdroje z českého předsednictví řekly agentuře Reuters, že jeho přítomnost by mohla iritovat některé představitele evropské sedmadvacítky. Například prezident Václav Klaus prohlásil, že mu nepodá ani ruku. Na setkání Lukašenka nahradil zástupce premiéra.
Podle ruského listu Kommersant prokázal Lukašenko EU službu, protože ji ušetřil kritiky ochránců lidských práv. Ti už s předstihem upozorňovali na to, že Brusel mimořádně rychle vyvedl "posledního diktátora v Evropě" z izolace.
Ze zemí, které přistoupily k Východnímu partnerství, se ale ozývá také kritika nového projektu. "Připomíná to SNS-2. Proč máme vytvářet ještě jedno SNS (Společenství nezávislých států; dvanáct bývalých sovětských republik) pod kontrolou EU? Podobá se to kruhu kolem Ruska," charakterizoval tento projekt v jednom rozhovoru moldavský prezident Vladimir Voronin. Ani on na summit nedorazil.
VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍProjekt Východního partnerství je jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví EU, které skončí v polovině roku. Vedle Běloruska se do programu sbližování "sedmadvacítky" s postsovětskými republikami mají zapojit Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Unie do něj do roku 2013 investuje na 600 milionů eur (přes 16 miliard korun). - Východní partnerství by přitom mělo vyjmenovaným zemím umožnit za určitých podmínek uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Znamenalo by to, že státy bývalého SSSR poskočí o stupínek výš na žebříčku vztahů s evropským společenstvím. - Případné uzavření asociačních dohod ale státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv. - Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu. Ekonomicky těžit má ovšem z partnerství i Unie. Intenzivnější spolupráce by například Unii měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Například ropy a zemního plynu z Ádzerbájdžánu. |
