Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ani zima uprchlíky nezastaví, tuší úřady a shánějí peníze na deky

  11:59aktualizováno  15:00
Prognózy předpokládají, že i během zimy budou do Evropy proudit další migranti. Během zimních měsíců by jich mohlo být denně až pět tisíc. OSN nyní shání další peníze na přístřešky, teplé oblečení a zásoby. Evropská komise počítá s tím, že do konce roku 2016 dorazí do Evropy další 3 miliony lidí.

Afghánka leží na pláži na ostrově Lesbos po vyčerpávající cestě z Turecka (2. října 2015). | foto: AP

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) předpokládá, že v průběhu zimy může přijít do Evropy každý den až pět tisíc lidí, a to převážně přes Turecko.

„Špatné počasí pravděpodobně ještě zhorší utrpení tisíců migrantů a uprchlíků, kteří přistávají v Řecku a cestují skrze Balkánský poloostrov, což může vyústit v další ztráty na životech, pokud přiměřeně nezareagujeme,“ cituje zprávu UNHCR agentura Reuters.

UNHCR nyní shání dalších více než 96 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun) na pomoc státům ležícím na migrační trase. Celkem chce na uprchlickou krizi vybrat 172,7 milionu dolarů (asi 4,3 miliardy korun). Další peníze půjdou na přístřešky a vybavení na zimní měsíce.

OSN chce vybrané peníze investovat do vyhřívaných stanů či buněk s topením, další peníze chce vynaložit na hygienická zařízení a zajištění zásob pitné vody. „V záchranných balíčcích pro potřebné budou deky a zimní oblečení, stejně jako další základní potřeby chránící osoby před živly,“uvádí UNHCR.

Fotogalerie

Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) přichází do EU stále více lidí skrze cestu vedoucí z Turecka do Bulharska. Vyhýbají se tak drsné cestě přes moře do Řecka. UNICEF to uvedl ve středeční zprávě.

Za letošní rok překročilo Středozemní moře více než 760 tisíc lidí. Většina z nich pochází z Afghánistánu, Iráku, Sýrie či problematických afrických států. Někteří prchají do členských států EU před válkou, jiní přichází za prací.

Čtvrteční prognóza Evropské unie přitom uvádí, že by se jejich příliv neměl v budoucích měsících zastavit. Podle „technických předpokladů“ nepřijde zpomalení migrace dříve než v roce 2017.

Evropská komise počítá, že se v daném období dostanou do Evropy další tři miliony migrantů. Pro vlády jednotlivých členských zemí to bude znamenat větší výdaje, ty by se však v dalších letech měly podle komise vrátit. Přesná čísla však zatím nebyla schopná poskytnout vzhledem k faktu, že předem nelze říct, jestli migranti v Evropě zůstanou.

Migrační vlnu nyní pociťují některé státy podstatně více. Na pevnině se s problémy spojenými s množstvím uprchlíků potýká kromě pobřežních států například Rakousko, Maďarsko, Německo či Švédsko. Poslední jmenované je navíc podle Evropské komise současnou situací zasaženo ekonomicky vůbec nejvíce. Na švédském území je nyní největší podíl migrantů v přepočtu na počet obyvatel.

Do Evropy se dostal i Iráčan z této reportáže:

Kvůli migrantům stávkuje řecká námořní doprava

Situaci v Řecku poslední dny komplikuje i stávka námořní dopravy, která začala v pondělí na protest proti úsporným opatřením vlády. Zablokovány jsou i tři trajekty vyhrazené pro převoz běženců do kontinentálního Řecka, odkud pak pokračují po takzvané balkánské trase.

Uprchlická krize

Prvních 48 hodin stávky platila výjimka pro trojici trajektů, které již po mnoho týdnů převážejí v nájmu řeckých úřadů migranty z východoegejských řeckých ostrovů převážně do Atén. Od středy jsou ale zablokovány i tato plavidla. Zastavení provozu vytvořilo na východořecké ostrovy velký tlak a nouzové ubytovací kapacity pro běžence zdaleka nestačí. Podle médií je tak nyní na ostrovech kolem 15 tisíc až 25 tisíc migrantů.

Nejhůře postižený ostrov Lesbos navštívil ve čtvrtek řecký premiér Alexis Tsipras a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Tsipras při této příležitosti odmítl výzvu k „stržení hraničního plotu“ na pozemní hranici s Tureckem, aby se uprchlíci mohli bezpečněji přesouvat do Evropy, s tím, že beztak tam jsou minová pole.

Po moři však nápor uprchlíků v důsledku stávky námořní dopravy podle řeckých úřadů klesl, což se projevilo na hranici s Makedonií, kterou na přechodu Idomeni v posledních 24 hodinách překročilo jen asi 850 lidí. Pravidelně dosahuje počet uprchlíků na tomto místě 4000 až 8000 denně.

Záchranáři na moři i tak zůstávají v pohotovosti. Poblíž ostrova Kos se v posledních hodinách opět potopil gumový člun s 14 lidmi na palubě. Utonulo jedno dítě, další se pohřešuje. Od začátku roku utonulo při překonávání Egejského moře již více než 400 běženců, včetně mnoha dětí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.