Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dlužíte nám peníze slíbené v migrační dohodě, spílá Erdogan Evropě

  18:50aktualizováno  2. září 14:49
Turecko se s Evropskou unií pře o náklady spojené s migrační dohodou, podle které Turecko slíbilo bránit migrantům v cestě do Evropy. EU však podle tureckého prezidenta nepřispěla částkou, kterou slíbila. EU se s Tureckem pře také o protiteroristické zákony, které považuje za příliš tvrdé. Ankara však jejich změnu odmítá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. (1.9.2016) | foto: Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyčetl v pátek Evropské unii, že Ankaře nepřispěla šesti miliardami eur (162 miliard Kč) na náklady spojené se třemi miliony uprchlíků pobývajících na tureckém území. Brusel Ankaře tuto celkovou sumu slíbil v rámci jarní migrační dohody, na jejímž základě Turecko slíbilo bránit migrantům pokračovat v cestě do Řecka a do zbytku Evropy.

Erdogan prohlásil, že ze slíbených miliard obdrželo Turecko jen velmi málo. „Co se stalo? Podpora, která byla doposud poskytnuta, činí jen 183 milionů eur (pět miliard Kč),“ zdůraznil Erdogan. „A nedali to nám, ale dali to UNICEF (Dětskému fondu OSN). Žádná země nemůže čelit krizi sama. Bohužel sliby v této otázce (EU) neplní,“ dodal.

Fotogalerie

Mluvčí diplomacie Evropské unie Maja Kocijančičová se proti Erdoganovým slovům ohradila s prohlášením, že dohoda o peněžní pomoci se vztahuje přímo k financování potřeb uprchlíků a že peníze tudíž směřují přímo tam, kde jsou k okamžitému užitku.

„Evropská unie respektuje své závazky v rámci prohlášení EU a Turecka,“ napsala v reakci pro agenturu AP s tím, že během posledních měsíců Brusel dokonce svou pomoc urychlil. Kocijančičová dodala, že z prvních tří miliard eur již bylo vyčleněno na pomoc 2,2 miliardy.

Vztahy mezi Ankarou a Bruselem jsou v poslední době napjatější. Turecko například marně usiluje o zrušení víz pro svoje občany cestující do EU a vyhrožuje zrušením migrační dohody o zadržování uprchlíků mířících na evropský kontinent přes turecké území. Evropští činitelé se také nechali slyšet, že pokud Turecko obnoví v souvislosti s nedávným pokusem o státní převrat trest smrti, nebude pro něho v EU místo.

Jednání o bezvízovém styku by neshody neměly ohrozit

Evropská unie dala ústy předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze najevo, že si přeje změny v tureckých protiteroristických zákonech. Schulz se ve čtvrtek sešel s tureckým premiérem Binalim Yildirimem. Turecký premiér však sdělil, že Schulzovi dal jasně najevo, že Turecko zmírnit zákony nehodlá. „Znovu jsem zopakoval, že nemůžeme zmírnit protiteroristické zákony vzhledem k okolnostem, kterým čelíme,“ uvedl podle tureckého webu Daily Sabah Yildirim. Dodal, že doufá, že Evropa to pochopí.

Puč v Turecku

Schulz uvedl, že Turecko musí chránit základní práva a že se obě strany neshodly na všech otázkách, které projednávaly. Zároveň však připomněl, že neshody ohledně protiteroristických zákonů by neměly ovlivnit dohodu týkající se bezvízového styku.

Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v Istanbulu při setkání s komisařem EU pro migraci a vnitro Dimitrisem Avramopulosem pohrozil, že Ankara přestane blokovat příliv uprchlíků do Evropy, pokud bezvízový styk pro své občany nedostane.

EU a Turecko uzavřely v březnu dohodu, na jejímž základě Turecko začalo bránit migrantům, aby se vydávali na řecké ostrovy v Egejském moři. Podle Çelika však Turecko své povinnosti vyplývající z březnové dohody plní.

EU se také dohodla s Ankarou, že pokud dodrží slib, zruší Evropská unie víza a obnoví jednání o vstupu Turecka do EU. Po červencovém pokusu o převrat v zemi (více o převratu v Turecku čtěte zde) však šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že případný vstup Turecka do EU je v dohledné době nepravděpodobný (více zde).

Turecko požádalo o členství v unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku.

Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.