V diskusi se ukázalo, že parlament upustil od původně velmi ostré a totální kritiky dekretů. Také v konečném znění zprávy zmizela jakákoli zmínka o dekretech, což je velký úspěch Prahy. V původní verzi zprávy byla totiž dekretům a jejich tvrdé kritice věnována asi polovinu textu.
Podle Broka jde parlamentu jen o to, aby z platnosti dekretů, jak ji hájí česká strana, neplynuly v dnešní unii diskriminační důsledky. "Musíme zajistit, aby všichni občané měli rovná práva - to je jediný bod, který nás zajímá, když mluvíme o Benešových dekretech," tvrdil. I jeho kolega Jürgen Schröder tvrdil: "Nejde o dekrety, ale o současný český právní řád. Je-li v něm něco diskriminačního, měli by to Češi zrušit. Obávám se, zda v českém právu už není obsažena diskriminace." Schröder byl autorem původního znění té části zprávy o rozšíření, která se zabývala Českou republikou.
Na tento původní text však poukazovali další řečníci. "Litujeme, že se téma rozšíření využívá k oživování nepřátelství z minulosti," stěžoval si šéf klubu liberálů Watson a poukázal na to, že to jen vyvolalo napětí. Také předák socialistů si stěžoval, že při své nedávné návštěvě Prahy viděl pokles podpory pro rozšíření jen kvůli oživování otázky dekretů.
Komisař Günter Verheugen vyzýval, aby se diskuse na toto téma "vedla ve vzájemném respektu a v respektu vůči utrpení všech". Zdůrazňoval, že při této diskusi jde o to, aby se "hojily rány, a ne aby se vytvářely nové".
"Nejde o to, abychom se pokoušeli vtáhnout do unie dějiny jako bojový prostředek - cílem je, aby se nikdy neopakovalo násilí, vraždění, vyhánění," reagoval na to Brok. Odpůrcům dekretů zůstává ještě jedna otevřená cesta: k celé otázce by se parlament mohl vrátit ještě na podzim, až obdrží analýzu dekretů.
Pokud by se v této otázce lišil právní názor Čechů a unie, musí problém řešit politici. Jak ale připomněl Brok: "Nelze nikoho nutit, aby rušil takové zákony, ale stejně tak nelze nikoho nutit, aby se stal členem EU."
