Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU stáhla kritiku dekretů

  22:54aktualizováno  22:54
Nejde o majetek - jediným problémem je riziko dnešní diskriminace. Jen proto se prý Evropský parlament zabývá i historickou otázkou: Benešovými dekrety. "Výslovně nejde o změnu majetkového uspořádání, které vzniklo po druhé světové válce. Ať se nám to líbí, nebo ne, článek 254 (smlouvy o Evropském společenství) stanoví, že majetkové uspořádání je věcí členských států," uvedl předseda zahraničního výboru Elmar Brok před diskusí o zprávě k rozšíření.

V diskusi se ukázalo, že parlament upustil od původně velmi ostré a totální kritiky dekretů. Také v konečném znění zprávy zmizela jakákoli zmínka o dekretech, což je velký úspěch Prahy. V původní verzi zprávy byla totiž dekretům a jejich tvrdé kritice věnována asi polovinu textu.

Podle Broka jde parlamentu jen o to, aby z platnosti dekretů, jak ji hájí česká strana, neplynuly v dnešní unii diskriminační důsledky. "Musíme zajistit, aby všichni občané měli rovná práva - to je jediný bod, který nás zajímá, když mluvíme o Benešových dekretech," tvrdil. I jeho kolega Jürgen Schröder tvrdil: "Nejde o dekrety, ale o současný český právní řád. Je-li v něm něco diskriminačního, měli by to Češi zrušit. Obávám se, zda v českém právu už není obsažena diskriminace." Schröder byl autorem původního znění té části zprávy o rozšíření, která se zabývala Českou republikou.

Na tento původní text však poukazovali další řečníci. "Litujeme, že se téma rozšíření využívá k oživování nepřátelství z minulosti," stěžoval si šéf klubu liberálů Watson a poukázal na to, že to jen vyvolalo napětí. Také předák socialistů si stěžoval, že při své nedávné návštěvě Prahy viděl pokles podpory pro rozšíření jen kvůli oživování otázky dekretů.

Komisař Günter Verheugen vyzýval, aby se diskuse na toto téma "vedla ve vzájemném respektu a v respektu vůči utrpení všech". Zdůrazňoval, že při této diskusi jde o to, aby se "hojily rány, a ne aby se vytvářely nové".

"Nejde o to, abychom se pokoušeli vtáhnout do unie dějiny jako bojový prostředek - cílem je, aby se nikdy neopakovalo násilí, vraždění, vyhánění," reagoval na to Brok. Odpůrcům dekretů zůstává ještě jedna otevřená cesta: k celé otázce by se parlament mohl vrátit ještě na podzim, až obdrží analýzu dekretů.

Pokud by se v této otázce lišil právní názor Čechů a unie, musí problém řešit politici. Jak ale připomněl Brok: "Nelze nikoho nutit, aby rušil takové zákony, ale stejně tak nelze nikoho nutit, aby se stal členem EU."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Pláž u kyperského letoviska Ayia Napa.
Na Kypru se u pláže poblíž letoviska Ayia Napa utopila Češka

Kyperská pobřežní hlídka nalezla v pondělí odpoledne v moři u letoviska Ayia Napa bezvládné tělo české turistky. Informoval o tom kyperský web CyprusMail s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.