Ještě v dubnu 2004 měla EU jen patnáct členů. Prvního května pak přibylo deset dalších, včetně České republiky. Teď vstoupily dvě balkánské země. Podtrženo a sečteno, evropská "rodina" teď sdružuje sedmadvacet států, v nichž žije zhruba 495 milionů obyvatel.
A tak to nejspíš nějakou dobu zůstane. Unijní diplomaté se totiž na prosincovém summitu shodli, že doba rychlého rozšiřování je ta tam. - více zde
Další kandidáti to budou mít složitější. Nebude už záležet jen na jejich vlastní schopnosti vyhovět přísným požadavkům. O jejich vstupu napříště rozhodne i stav samotné Unie. Přesněji řečeno otázka, zda je bude schopná "absorbovat".
Únava z rychlého rozšiřování je patrná hlavně ve starých členských zemích, jejichž obyvatelé mají často pocit, že nováčky živí. Příkladem může být Německo. Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že se vstupem Bulharska a Rumunska tam nesouhlasí 53 procent lidí.
Obavy o pracovní trhy
Mnohé státy se také bojí přílivu pracovních sil. Někteří významní hráči na evropské scéně se proto rozhodli své pracovní trhy Bulharům a Rumunům buď neotevřít vůbec, anebo s velkými omezeními. Patří sem třeba Británie, Německo, Francie, Rakousko či Španělsko.
Česko se pracovním silám z Balkánu bránit nebude. Otevření trhu schválila vláda počátkem prosince s tím, že si nechala pootevřená zadní vrátka: v případě ohrožení trhu může zavést ochranná opatření.
Odborníci se ale shodují, že k ničemu takovému nedojde. Nikdo nepředpokládá, že by hned po prvním lednu zástupy balkánských dělníků vyrazily na velké evropské tažení za výdělkem.
Když už se někam vydají, bude to nejspíš k unijním sousedům, myslí si ekonomové. To by znamenalo, že Rumuni zamíří do Maďarska a Bulhaři do Řecka.
Německé úkoly
I k dalším změnám dochází v EU úderem první minuty nového roku. Ve Slovinsku začíná platit euro, čímž se eurozóna rozšiřuje na třináct států. - více zde
Předsednictví od Finska přebírá Německo. Čeká se od něj, že probere Unii z letargie, do níž se dostala na jaře 2005, kdy Francouzi a Holanďané odmítli v referendech euroústavu. Brusel tehdy poslal dokument na nějakou dobu k ledu.
Němci teď mají téma evropské ústavy oživit. Dále se budou snažit o uzavření nové strategické dohody s Ruskem, kterou zablokovalo Polsko kvůli "masnému" sporu. - více zde
Během německého předsednictví určitě přijde na přetřes i izraelsko-palestinský konflikt, íránský jaderný program, dlouhodobá energetická strategie EU, statut jihosrbské provincie Kosovo a hlavně otázka Turecka.
S ním teď Unie vede přístupové rozhovory. Jednání se však v posledních měsících roku zadrhla na neochotě Ankary otevřít přístavy a letiště kyperským lodím a letadlům. EU kvůli tomu zmrazila osm z pětatřiceti kapitol rozhovorů. - více zde
Německé předsednictví skončí s červnem, na druhé pololetí se do čela Unie postaví Portugalci.
Otevřou se hranice
I Češi se v rámci Unie dočkají jedné velké změny, i když až na konci roku. Na Silvestra 2007 vstoupí do takzvaného Schengenského prostoru, takže už na hranicích se sousedními státy nebudou muset ukazovat doklady. - více zde
Vizitky nových členů EU
BULHARSKO • Oficiální název: Bulharská republika
• Státní zřízení: republika
• Rozloha: 110 994 km2
• Počet obyvatel: 7 977 646 (k 1. březnu 2001)
• Národnostní složení: 83,9 procenta Bulharů, 10 procent Turků (asi 800 000), 4,7 procenta Romů (podle sčítání lidu 365 797, podle odhadů 600 až 750 tisíc) a další
• Náboženství: 88,5 procenta se hlásí k bulharské pravoslavné církvi, 9 procent k islámu (sunnité), 1 procento katolíků
• Oficiální jazyk: bulharština
• Hlavní město: Sofia (1,1 milionu obyvatel)
• Vedení státu: prezident Georgi Parvanov (Bulharská socialistická strana, BSP) a premiér Sergej Stanišev (BSP)
• Nezaměstnanost: 11,5 procenta (2005), v EU je průměrná nezaměstnanost 8,7 procenta
• Inflace: 5 procent (2005), v EU 2,2 procenta
• HDP: růst 5,5 procenta, 7250 eur na hlavu (2005), v EU je to 1,6 procenta a 23 400 eur
• Měna: 1 lev (BGL) = 100 stotinek = asi 14,5 koruny
RUMUNSKO• Oficiální název: Rumunsko
• Státní zřízení: republika
• Rozloha: 237 500 km2 (11. největší stát Evropy)
• Počet obyvatel: 21,7 milionu
• Národnostní složení: 89,5 procenta Rumunů, 8 procent Maďarů (1,45 milionu, největší národnostní menšina v Evropě), 1,8 procenta (přes 409 000, oficiálně) Romů (podle odhadů žije v zemi 1,5 milionu Romů, což je asi 6,5 procent populace)
• Náboženství: 86,8 procenta vyznává pravoslaví, 5 procent jsou římští katolíci, 3,5 procenta protestanti
• Oficiální jazyk: rumunština
• Hlavní město: Bukurešť (přes 2 miliony obyvatel)
• Vedení státu: prezident Traian Basescu a premiér Calin Popescu Tariceanu (Národní liberální strana, PNL)
• Nezaměstnanost: 5,8 procenta (2005)
• Inflace: 9 procent (2005)
• HDP: růst 4,1 procenta, 6900 eur na hlavu (2005)
• Měna: dříve 1 leu (ROL) = 100 bani (množné číslo lei). 1. července 2005 vstoupila do oběhu nová měna, tzv. tvrdý leu (RON), která má o čtyři nuly méně. 1. ledna 2007 začíná platit pouze nový leu, který se nyní směňuje asi za osm korun.
