INFOGRAFIKA:Většina prezidentů dorazila do Brna už ve čtvrtek a Václav Klaus je vzal na večeři. Oficiální program ale začal až dnes, a to v deset dopoledne ceremoniálem na náměstí Svobody v centru Brna. Prezidenti přicházeli po červeném koberci a vítali se s Klausem. Pak vystoupili na připravené pódium, aby vyslechli českou hymnu.
Pak k nim promluvil brněnský primátor Roman Onderka, po něm Václav Klaus, Chorvat Stipe Mesič coby služebně nejstarší prezident a nakonec i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Tím oficiální uvítání, kterému podle zpravodaje MF DNES přihlíželo asi šest tisíc lidí, skončilo.
Hlavy států se pak společně vyfotily a odešly na oběd, po kterém už se daly do jednání. Od sedmé večerní mají na programu představení v Mahenově divadle, potom se navečeří na hradě Špilberk.
Topolánek obhajoval základny
Plenární zasedání prezidentské patnáctky zahájili svými projevy Klaus a český premiér Mirek Topolánek. Ten se věnoval hlavně obhajobě projektu americké protiraketové obrany v Česku a Polsku.
"Nikdy bychom tu debatu nezačali, kdyby už na jejím počátku nebylo jasné, že obrana Evropy proti raketám některých států a organizací je nutným krokem, který významně zvýší bezpečnost nejen naši, ale i našich evropských spojenců a sousedů," řekl.
On i Klaus také slíbili, že Praha bude plně podporovat další rozšíření EU. "Nejlepší podporou pro země západního Balkánu je dát jim perspektivu účasti na evropské integraci a spolupráci v NATO. Česká republika je připravena toto stanovisko jasně obhajovat," prohlásil Klaus.
Čtrnácté setkání, v Česku druhé
Summit středoevropských prezidentů se koná už počtrnácté. Úplně první schůzka proběhla v roce 1994 v Litomyšli. "Unikátnost tohoto seskupení je opravdu veliká, jde o země od Baltu po Sicílii, od Černého moře po Hamburk," prohlásil v České televizi Václav Klaus.
A je to opravdu zvláštní sešlost. Nebýt hlavami států, někteří by vedle sebe asi nikdy neusedli. Na jedné židli absolvent sovětských vojenských škol Alfred Moisiu z Albánie, na druhé polský prezident Lech Kaczynski, jenž začínal kariéru v protivládním hnutí Solidarita.
Nebo jiná dvojice. Bývalý vědecký pracovník Ústavu dějin Bulharské komunistické strany Georgi Parvanov a vedle srbský Boris Tadič, který byl za své opoziční aktivity několikrát vězněn.
Hlavní téma? Unie
Hodně debat se logicky točí kolem Evropské unie. Scházejí se šéfové "starých" států, které Unii zakládaly (Itálie), nováčci, kteří do EU teprve letos vstoupili (Bulharsko, Rumunsko), a také žadatelé, kteří by se do klubu bohatých brzy též rádi dostali (Chorvatsko).
Zatím jsou mezi státy obrovské rozdíly v bohatství a ekonomické úrovni. Například rozvíjející se hospodářství Bosny a Hercegoviny je (v přepočtu na obyvatele) dvanáctkrát slabší než vyspělá italská nebo německá ekonomika.
Omluvy: nemoc, volby, práce
Klaus je zastáncem přijetí Turecka do EU, takže využil právo hostitele a pozval hosty - prezidenty Turecka i sousedního Řecka. Ale oba se omluvili, turecký kvůli probíhajícím volbám. Na poslední chvíli zrušil svou účast v Brně i ukrajinský prezident Juščenko.
Omluva dorazila i od dvou prezidentů patřících do středoevropské osmnáctky. Němec Horst Köhler nemůže přijet do Brna kvůli návštěvě Číny, Slovinec Janez Drnovšek zase řeší doma jakési aktuální problémy.
