Nakonec se však státníci dohodli, že opatření by měla brát v potaz specifika jednotlivých zemí i sektorů evropské ekonomiky. Vyzvali také Evropskou komisi a francouzské předsednictví, aby v nadcházejících týdnech přišly s adekvátní odpovědí na výzvy vyplývající z balíčku.
Ještě včera to přitom vypadalo, že "sedmadvacítka" klíčovou dohodu o klimatu pohřbí nebo alespoň odloží. Klimatický balíček chtěli vetovat především Poláci. Dohoda by prý poškodila jejich průmysl, který je závislý na uhelných zdrojích. - přečtěte si Poláci hrozí vetem klíčové dohody Evropské unie o klimatu
Proti současnému návrhu je i Česko
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu.
Evropská komise pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout. Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení podílu biopaliv či návrhy na skladování oxidu uhličitého.
Některé návrhy se však staly terčem kritiky různých států, které mimo jiné upozorňují i na náklady, které boj proti změnám klimatu bude znamenat pro jejich podniky.
Některé země včetně ČR třeba chtějí prosadit, aby si elektrárenské společnosti nekupovaly od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů, jak navrhla komise. Chtějí, aby zavádění tohoto opatření bylo postupné. Jiné státy varují před dopady aukcí povolenek na energeticky náročný průmysl, například hliníkárny či cementárny.
