EVROPSKÁ ÚSTAVA zde
HLASUJTE V ANKETĚ:
Mělo by o euroústavě rozhodnout referendum?
Zastánci euroústavy tvrdí, že zlepší orientaci ve smluvních dokumentech EU.
Je dlouhá, nečitelná a nesrozumitelná, kontrují odpůrci. Jedním dechem dodávají, že všelidové hlasování o tak obsažném dokumentu je nesmysl. Celý text "Zakládající smlouvy o Evropské ústavě" má 263 stran.
Skládá se z krátké preambule a čtyř částí. První část obsahuje základní charakteristiky EU, v druhé části je Charta základních práv. Třetí část popisuje fungování unie, část čtvrtou tvoří obecná a závěrečná ustanovení.
Americká ústava je přibližně dvacetkrát kratší. Nesrovnatelně stručnější je i Ústava ČR a většiny dalších evropských států, například Francie, Itálie, Nizozemska nebo Dánska. Obsažnější ústavu má naopak Portugalsko či Polsko.
Havel: Euroústava ano, referendum ne
Referendum o tak obsáhlém dokumentu nepovažuje za dobrý nápad ani Václav Havel. "O čem mají lidé hlasovat? Že se jim nelíbí jeden paragraf, kapitola, preambule?" zapochyboval bývalý prezident v týdeníku Respekt.
| země | referendum ano/ne | podrobnosti |
| Belgie | ano, nezávazné | Závazné referendum ústava neumožňuje. |
| Česká republika | nerozhodnuto | Referendum je bez změny ústavy nebo přijetí zvláštního zákona neproveditelné. Premiér Gross myšlenku referenda podporuje. |
| Dánsko | ano | Tradice řešení klíčových otázek evropské integrace prostřednictvím referend. |
| Estonsko | nerozhodnuto | Probíhá diskuse na půdě parlamentu, ve vládě i v médiích. |
| Finsko | zřejmě ne | Podpora ústavy napříč politickým spektrem, vládní koalice myšlenku referenda nepodporuje. |
| Francie | ano | Referendum se bude konat buď v květnu nebo až v druhé půli roku 2005. |
| Irsko | ano | Tradice řešení klíčových otázek evropské integrace prostřednictvím referend. |
| Itálie | ne | Italská ústava ve své současné podobě konání referenda neumožňuje. |
| Kypr | ne | Ústava bude ratifikována národním parlamentem. |
| Lotyšsko | nerozhodnuto | Zatím nerozhodnuto. Lotyšská ústava však referendum umožňuje. |
| Litva | ústava přijata | Litevská ústava referendum umožňuje, ale o přijetí ústavy rozhodl parlament. |
| Lucembursko | ano | Není zatím jasné, zda bude referendum závazné (to by vyžadovalo změnu ústavy). |
| Maďarsko | ústava přijata | Z ústavního hlediska je referendum proveditelné, ústavu však schválil parlament. |
| Malta | ne | Bývalý premiér (současný prezident) Adami možnost referenda vyloučil. |
| Německo | nerozhodnuto | Ústava referendum neumožňuje a vláda i parlament její změnu opakovaně odmítli. Tlak veřejnosti i politických kruhů ale poslední dobou sílí. |
| Nizozemsko | ano | Ústava závazné referendum sice neumožňuje, vláda ale bude jeho výsledek respektovat. |
| Polsko | ano | Ještě nebyl stanoven termín konání referenda. |
| Portugalsko | ano | Bývalý premiér Barrosso již oznámil vypsání referenda v průběhu roku 2005. |
| Rakousko | nerozhodnuto | Pravděpodobně ne (ano pouze v případě referend v drtivé většině členských zemí). |
| Řecko | ne | Mezistátní smlouvy jsou tradičně ratifikovány národním parlamentem. |
| Slovinsko | zřejmě ne | Referendum nemá velkou podporu ani u vládních činitelů ani u veřejnosti. |
| Slovensko | zřejmě ne | Většina politických činitelů i parlamentních stran referendum odmítá. |
| Španělsko | ano | Rozhodnuto o konání referenda v únoru 2005. |
| Švédsko | zřejmě ne | Vláda i většina parlamentu se staví proti referendu. |
| Velká Británie | ano | Premiér Blair se zavázal vypsat o euroústavě referendum. |
"Naprostá většina lidí ho však zřejmě nečetla, stejně jako před volbami nečtou osmdesátistránkové volební programy stran, ze kterých si vybírají" řekl iDNES. Příznivcem všelidového hlasování však Kolář také není.
"Evropská ústavní smlouva nezakládá nic nového od té doby, kdy občané v referendu rozhodli o vstupu do unie. Nevidím důvod, proč by se mělo znovu hlasovat o tom samém," vysvětlil.
Referendu bude předcházet kampaň
S tím nesouhlasí mluvčí vlády Věra Dušková. Česko podle ní vstupovalo do jiné Evropské unie, než jaká bude po ratifikaci smlouvy.
"Ta zásadním způsobem mění postavení států, sílu jejich hlasů nebo rozdělení kompetencí v rámci EU. Takže je na místě nechat o tom hlasovat znovu," míní. Nesrozumitelnost dokumentu pro řadové občany však Dušková přiznává.
"Text je docela těžkopádný, těžko někdo může po občanech chtít, aby to četli. To je spíš úkolem politické reprezentace, aby to lidem dokázali jednoduše vysvětlit." Českou republiku tedy zřejmě čeká další kampaň za státní peníze.
Všelidové hlasování má polovina členských zemí
Evropskou ústavu koncem října posvětily v Římě hlavy členských států pětadvacítky. Za Česko ji podepsal premiér Gross. Prezident Klaus potvrdil svůj kritický vztah k dokumentu a účast na ceremoniálu odmítl. - více zde
Členské státy mají dva roky na to, aby ústavu ratifikovaly referendem, nebo na úrovni parlamentů. Polovina se rozhodla pro referendum. Jako první budou v únoru hlasovat Španělé.
Pokud jediná země souhlas nedá, euroústava nebude platit. Euroskeptický postoj zastávají hlavně Britové.
Česká vláda na referendu trvá
V ČR se diskuse teprve rozbíhá. Vláda má uspořádání referenda v programovém prohlášení. "V tomto je přístup vlády naprosto jednoznačný," potvrdila iDNES Dušková.
Tomu by však musela předcházet změna české ústavy, kde zákon o všelidovém hlasování chybí. "Další možností je vyřešit to stejně jako v případě referenda o vstupu do EU, tedy přijmout pouze zákon o jednorázovém referendu," vysvětlil ministr a předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš.
Na pokus o prosazení zákona o obecném referendu si vláda zřejmě netroufne. Pro jeho přijetí je nutná ústavní většina v obou komorách parlamentu. V Senátu má přitom ODS dostatek hlasů, aby ho zablokovala.
ODS vyzývá k odmítnutí euroústavy
Občanští demokraté se chystají předložit návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu. Chtějí, aby Češi hlasovali o budoucnosti EU do konce roku. Občanům se chystají doporučit, aby ústavu odmítli.
"Přijetí ústavy je pro nás ve všech ohledech nevýhodné, protože zhoršuje naše postavení. Proto je třeba ji odmítnout," argumentuje stínový ministr ODS Jan Zahradil.
Vláda má opačný názor. Referendum by podle Grosse mohlo být společně s parlamentními volbami v roce 2006. "Je to především z úsporných důvodů. Podle premiéra by se tím ušetřilo až čtyři sta milionů," tvrdí Dušková.
Vláda vede s opozicí boj o termín hlasování
Opozice ani prezident však se spojením voleb a referenda nesouhlasí. Podle Klause by to odsunulo do pozadí evropská témata.
"Směšovat záležitost dlouhodobého významu jako je evropská ústava s parlamentními volbami, které určují situaci v zemi na pouhé čtyři roky, připadá panu prezidentovi nešťastné," vysvětlil Klausův mluvčí Petr Hájek.
Radikální názor mají i občanští demokraté. "Referendum bude buď letos, nebo nebude vůbec. Nedovolíme, aby si premiér vyplnil euroústavou svou programovou prázdnotu," řekl ČTK Jan Zahradil.
Podpora evropské ústavní smlouvy mezi občany stoupá. Podle prosincového šetření Eurobarometru by se pro ni vyslovilo 63 procent Čechů. Ještě v červenci to přitom bylo pouhých 48 procent.
