Sankce EU se tak nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena. Evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.
Dalšími potrestanými jsou mimo jiné předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev či šéfové obou ruských rozvědek - ředitel kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a šéf rozvědky SVR Michail Fradkov. Jejich umístění na černou listinu Brusel zdůvodnil jejich „podílem na vytváření ruské vládní politiky ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“, citovala oficiální stanovisko EU agentura AFP.
Na sankčním seznamu se také objevil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ten byl na listinu zařazen kvůli svým prohlášením „podporujícím nezákonnou ruskou anexi Krymu a ozbrojené povstání na Ukrajině“, argumentoval Brusel. Začátkem června čečenský prezident řekl, že je připraven poslat na Ukrajinu 74 tisíc čečenských dobrovolníků, bude-li o to požádán. Podle ukrajinské tajné policie SBU je v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině mnoho Čečenců, podle Kyjeva patří k nejradikálnějšímu křídlu.
Moskva na novou vlnu sankcí reagovala konstatováním, že Brusel již definitivně přijal pohled USA a Kyjeva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že nové sankce můžou mít dopad na spolupráci se Západem ve věci bezpečnostních otázek, informovala agentura Reuters (více o reakci Moskvy zde).
Na seznamu je i Doněcka a Luhanská lidová republika
Mezi organizacemi podléhajícími sankcím se nově ocitly také separatistické státní útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu.
Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU už 16. července. Jejich přesné znění bylo zveřejněno teprve nyní.
Ve čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a širšími ekonomickými sankcemi omezit ruské hospodářství.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu vzniká shoda ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí. Z dopisu, jehož obsah zpřístupnil v pátek večer na svém webu deník Financial Times, vyplývá, že budoucí sankce by se neměly například týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty.
Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý.
Plynárenského odvětví by se budoucí sankce EU dotknout neměly:
