EU řeší diskriminaci žen

  • 120
Ten problém je všude stejný: v Bruselu, v Berlíně jako v Praze. Za tutéž práci berou ženy méně peněz než muži. A o dění ve společnosti na rozdíl od svých protějšků příslušnice něžného pohlaví prakticky nerozhodují: ženy chybějí v parlamentech i ve vedení firem.

Ministři práce a sociálních věcí členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek v irském Limericku radili, co s tím.

"Debata směřuje k tomu, aby bylo rovnoprávné zastoupení obou pohlaví v rozhodujících orgánech zajištěno například zákonem," řekl po schůzce český ministr Zdeněk Škromach.

V patnácti "původních" členských zemích Evropské unie jsou však s rovnoprávností přece jen dál než unijní nováčci. Tak třeba v rakouském parlamentu je třetina žen, zatímco u nás jen 17 procent. 

S tím, že to mají ženy těžší, chtějí-li v práci či politice povýšit, a že by se to mělo řešit, souhlasí i veřejnost. V exkluzivním průzkumu SC&C pro MF DNES to uvedly dvě třetiny z celkem 458 respondentů - muži stejně jako ženy.

Jenže když dojde na důvody tohoto stavu a případná řešení, každé z obou pohlaví si myslí něco jiného. Že muži ženám v kariérním postupu brání, a proto v politice i ve funkcích převažují, si myslí 54 procent žen. Muži to tak nevidí: skoro osmdesát procent z nich je přesvědčeno, že tomu tak není.

A jen necelá polovina z nich uznává, že ženy mívají v práci obecně nevýhodnější postavení. Víc než polovina dotázaných žen (56 procent) míní, že to v porovnání se svými kolegy mají horší i političky. Podle každé druhé respondentky by evropskými ministry zvažované kvóty k rovnosti pohlaví přispěly. 

Háček je v tom, že když dojde na otázku o jejich zavedení, nejsou si svým názorem ženy tak jisty. Podpořilo by je jen 46 procent z nich. "Na zrovnoprávnění mužů a žen zjevně neexistuje jednoduchý recept," komentuje to analytička Jana Hamanová z SC&C.

Brusel chce dostat více žen do politiky
Po červnových volbách muži nejspíš zcela ovládnou Evropský parlament. A Bruselu se to nelíbí. I proto se ministři práce a sociálních věcí unie ve čtvrtek radili, jak zařídit, aby žen v politice přibylo. A začali mluvit o kvótách.

Z pohledu žen to velká sláva není. Evropská unie to i tak považuje za úspěch. Ještě před deseti lety bylo žen v šestisetčlenném Evropském parlamentu s bídou pět procent. Teď už jich tam je třetina.

Většina politických stran ve "starých" členských zemích unie už nějaký čas sestavuje dobrovolně kandidátky tak, aby na každého muže připadla žena. Jenže u unijních "nováčků" není zatím nic takového zvykem. A kandidátky tam i tentokrát téměř výhradně ovládli muži.

Takže červnové volby s rovností pohlaví v Evropském parlamentu pořádně otřesou. Ministři práce a sociálních věcí unie se v irském Limericku radili, jak zařídit, aby žen v politice i na "národních" úrovních bylo více.

"Vyvolalo to tu velkou diskusi. Hovořilo se i o kvótách, které některé země mají," řekl ministr Zdeněk Škromach. Změnu volebního zákona Brusel členským státům nařídit nemůže. Může to národním parlamentům jen doporučit.

"I v Česku to ovšem budeme muset tak jako tak začít řešit. Například při plánované změně volebního zákona. Žen je u nás v politice málo," podotkl Škromach. Uvítal by třeba nařízení, aby strany do voleb posílaly ženy a muže v poměru půl napůl.

Nic takového však parlamentem nejspíš neprojde. S výjimkou sociálních demokratů se totiž politici "naježí", jakmile o kvótách uslyší. "Kvóty omezují svobodu rozhodování. Podporují korupci, protekci, nerovnost mezi lidmi," míní stínová ministryně práce za ODS Alena Páralová.

Podobného názoru je i Svaz měst a obcí, který se bojí, aby kvóty nezamíchaly i volbami do místních zastupitelstev. "Ten nápad je vážně strašný. Právo kandidovat má přece každý bez ohledu na pohlaví," řekl místopředseda svazu Jaromír Jech.

Špatně by kvóty dopadly, i kdyby o nich rozhodovali sami voliči. V exkluzivním průzkumu Sc&C pro MF DNES jejich zavedení podpořila jen necelá polovina žen (46 procent) a čtvrtina mužů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video