EU řekla: Nové členy vezmeme v roce 2004

Göteborg - Evropská unie poprvé řekla, kdy chce získat nové členy. Vyjednávání o vstupu by měla skončit příští rok a Češi chtějí být mezi prvními. Evropská unie se v Göteborgu dohodla na časovém plánu pro přijetí nových členů. Do konce roku 2002 chce dokončit jednání s nejpokročilejšími uchazeči a ti mají být už v polovině roku 2004 řádnými členy dnešní "patnáctky". Češi chtějí být podle premiéra Miloše Zemana mezi těmi, kdo jednání ukončí jako první.

"Máme pocit, že s nejvíce pokročilými uchazeči by mělo být možné ukončit jednání o připojení (k EU) do konce roku 2002," uvedl švédský premiér Göran Persson.

"Domnívám se, že toto datum můžeme ještě o něco zkrátit. Uzavřeli jsme 19 z 31 kapitol - velkou část těch zbývajících jsme schopni zvládnout do konce tohoto roku. Ještě před volbami by tato vláda mohla dovést Českou republiku na práh Evropské unie," uvedl český premiér Zeman.

Závěry summitu uvádějí, že časový plán pro jednání "by měl umožnit dokončení jednání ke konci roku 2002 pro ty kandidátské země, které jsou připraveny - cílem je, aby se podílely na volbách Evropského parlamentu v roce 2004 jako členové".

Unie řekla vůbec poprvé, kdy chce ukončit jednání a získat nové členy.

Formulovala to však jako cíl, jehož splnění závisí hlavně na uchazečích. Proto stáhli své námitky Němci a Francouzi.

"Je to natolik otevřené, že s tím mohu žít," uvedl německý kancléř Gerhard Schröder.

 

Jednání s EU musí skončit v roce 2002

Kdo nestihne uzavřít rozhovory napřesrok, může nadlouho ztratit šanci na vstup do unie

Závazek Evropské unie, že uzavře vstupní jednání s kandidáty do konce roku 2002, se může pro některé uchazeče stát z příslibu noční můrou. Kdo to nestihne, ten totiž vypadává.

Göteborg (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Evropa zdůrazňuje, že jednání uzavře jen s těmi, kdo budou mít "odpovídající struktury státní správy", reformovaný soudní systém a veřejnou službu a také řádnou ochranu práv menšin.

Ve všech těchto oblastech má Česká republika stále problémy: na rozdíl od Maďarska vázne snaha o účinnou reformu státní správy. To symbolizuje zejména dlouze odkládaný zákon o veřejné službě. Ani reforma soudnictví neprobíhá dost rychle. Vzdor úsilí z posledních let zatěžuje pověst republiky i problém romské menšiny - zeď v Ústí není zdaleka zapomenuta.

Připomenutí všech těchto přísných kritérií uspokojilo i Berlín a Paříž, které měly proti stanovení přesných dat velké námitky. Podle rozhodnutí summitu lze tedy skončit jednání už v roce 2002, leč odpovědnost za to ponesou jen uchazeči.

Na to upozornil i jeden z německých diplomatů, když řekl, že "ti, kteří nebudou (za rok a půl) hotovi, budou zklamáni". Vzniká totiž možnost, že někteří hlavní uchazeči zůstanou mimo první vlnu. To hrozí hlavně Polsku, jež zatím uzavřelo jen polovinu jednacích kapitol, a tak nyní zaostává i za Slovenskem či Litvou, které začaly jednat s EU až loni.

I německý kancléř Gerhard Schröder varoval před zaostáváním. Každá země musí splnit domácí úkoly. Všichni musí udělat totéž. Nikdo si nemůže být jist, že dostane politickou slevu," uvedl.

Polský premiér Jerzy Buzek odbyl všechny pochyby o Polsku s tím, že rozhodnutí summitu "je v souladu s polskými plány".

Premiér Miloš Zeman dal najevo, že Česká republika nechce na nikoho čekat - ani na Polsko, ba ani na Slovensko.

Češi a jiní přední uchazeči mají teď jasnou perspektivu, s níž musí počítat ve své vyjednávací taktice. Daleko více než kdy dříve musí zvažovat, kde chtějí trvat na svých stanoviscích (a zájmech) a kde mohou ustoupit v zájmu svého brzkého vstupu do EU. Řada uchazečů dává přitom najevo, že pro brzký vstup jsou ochotny obětovat hodně. Naposledy to ukázalo Maďarsko, když se pro své pracovníky a firmy načas vzdalo práv unie.

Schválení data pro ukončení jednání přináší problémy i unii. "(Ti, kdo stanoví data), se sami stavějí pod tlak," varoval kancléř Schröder. Zájemci o vstup totiž mohou vyžadovat rychlou přípravu jednacích pozic unie, a to daleko naléhavěji než dosud. V poslední době se příprava pozic zdržovala kvůli odporu jednotlivých členských zemí unie. Bude-li se to opakovat, stanou se takové země terčem tvrdého tlaku unie i uchazečů.

Takový tlak už ovlivnil i Göteborg - švédský premiér mohl své partnery dotlačit ke schválení jasných dat též proto, že se mohl odvolat na velký pokrok v jednání, kterého uchazeči dosáhli za poslední půlrok.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video