Takovým signálem je podle Rehna rozhodnutí, že dohoda bude podepsána "co nejdříve". Druhé kolo volby srbského prezidenta se koná už tuto neděli. Utkají se v něm ultranacionalista Tomislav Nikolič, vítěz kola prvního, a současný proevropský prezident Boris Tadič.
Ačkoliv prezident nemá v Srbsku zásadní vliv na každodenní politiku a jeho funkce je do jisté míry ceremoniální, Unie by v čele země pochopitelně raději viděla Tadiče. Ten je prozápadně orientovaný a jediné, na čem se shodne s Nikoličem, je odmítnutí nezávislosti Kosova.
Srbové udělali pokrok
Podmínkou sbližování Bělehradu a Evropské unie je plná spolupráce Srbů s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Olli Rehn dnes pochválil srbskou vládu premiéra Koštunici za pokrok, který v tomto směru udělala.
"Tři roky se tímto problémem zabývám a Srbsko udělalo velký pokrok. Hlavně od loňského jara. Dnes je Bělehrad blízko plné spolupráci s ICTY, což umožňuje brzké podepsání smlouvy," citovala Rehna agentura Reuters.
Mnoho unijních států - včetně Slovinska, jež momentálně sedmadvacítce předsedá - by rádo nabídlo Srbům okamžitou a plnohodnotnou dohodu, která by je přiblížila Evropě a naopak zchladila srbské sbližování s Ruskem.
Ale jsou i země, které nesouhlasí. Konkrétně Belgie a Nizozemsko prohlásily, že dohodu podepíší, až bude dopaden někdejší bosenskosrbský generál Ratko Mladič, jeden z největších zločinců bosenské války z 90. let. Haag Mladiče viní mimo jiné ze zodpovědnosti za genocidu ve Srebrenici v létě 1995. Srbové tam tehdy během několika dní povraždili až osm tisíc muslimských mužů a chlapců.
Mladič ale i dvanáct let po válce uniká spravedlnosti, stejně jako někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič. Nizozemsko a Belgie chtějí, aby byli tito dva chyceni a postaveni před soud.
"Nepodepíšeme smlouvu, dokud neuvidíme plnou spolupráci s ICTY," řekl nizozemský ministr pro evropské záležitosti Frans Timmermans. Potvrdil tak dřívější slova šéfa nizozemské diplomacie Maxima Verhagena.
