Masové obchodování s dětmi stále ještě není zcela objasněno. Šetření trvalo řadu měsíců a jeho výsledky byly zatím stručně zveřejněny ve zprávě Evropského parlamentu o Rumunsku schválené ve středu.
"Jen velmi těžko lze obhájit a vysvětlit adopce chlapců krátce před 18. rokem věku, adopce jedenáctiletých, dvanáctiletých a třináctiletých děvčat, které uvedení adresáti nikdy neviděli. Trvalé dohady o nedobrovolném darování orgánů rumunských dětí nedávno potvrdily moldavské úřady," stojí v rezoluci.
Její autorkou je baronka Nicholsonová of Winterbourne, která poukázala na obrovské rozdíly mezi krátkými oficiálními seznamy dětí prodaných do ciziny a neoficiálními seznamy, na nichž jsou jména tisíců dalších dětí, které zachytily jiné úřady.
Evropské komisi se dlouho nedařilo rumunské orgány přimět, aby adopce zakázaly a rozbily tak zaběhnutý, evidentně zločinný systém napojený na nejvyšší místa. Teprve po nedávných volbách prezident Ion Iliescu vyhlásil na osvojování moratorium. Oznámil také, že před povolením dalších adopcí parlament musí přijmout nové zákony.
Brusel tento postup přivítal, záhy však musel začít rumunské vládě pomáhat čelit útokům žadatelů o osvojení, které přicházely až z amerického Kongresu.
Podle baronky Nicholsonové funguje v Rumunsku zavedený systém, kdy rodiny pod tlakem sociálních poměrů děti odevzdají státu. V sirotčincích jsou potom děti podrobeny nelidskému zacházení a často vtaženy do mezinárodních systémů obchodování s lidmi.
Jsou známy případy, kdy děti zmizely neznámo kam. Odjely údajně na nějaké 'tábory' do Latinské Ameriky a nikdy se nevrátily, byly prodány neexistujícím rodinám nebo je kupovaly přímo otrokářské organizace.
Komisař EU Günter Verheugen v úterý v Evropském parlamentu žádal, aby se praxe adopcí obnovila teprve poté, co bude cesta dětí ze sirotčince k adoptivním rodičům zcela průzračná a jasná. Zdůraznil, že v Evropě nelze dosavadní praxi záměrného zneužívání a neuvěřitelné korupce tolerovat a že ochrana dětí se musí stát nejvyšší prioritou.
