EU nic takového už v žádném jiném případě vůči svému členovi nepoužila. Podle představitelů evropských států to však bylo nutné gesto, kterým se postavili proti tomu, aby se xenofobní strana stala součástí vlády.
Rakouští politici tehdy mohli zapomenout na pracovní cesty po Evropě – nikdo je nezval na návštěvy. Na akcích EU byli rakouští zástupci ignorováni, jejich kolegové jim odmítali podat ruku a žádný Rakušan nemohl počítat s tím, že ho partneři z Unie podpoří při kandidatuře na vedoucí místa v mezinárodních organizacích.
. více o rakouských volbách čtěte zde |
Podobný postoj zaujal Izrael, který z Vídně dokonce kvůli dřívějším Haiderovým antisemitským výrokům odvolal velvyslance.
Sankce se ukázaly jako bezzubé
Z tehdejších postkomunistických aspirantů na členství v EU se k sankcím přidala pouze Česká republika pod vedením sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana, což vedlo k prudkému zhoršení vztahů mezi zeměmi.
Haider, který do vlády tehdy ani nevstoupil, dokonce navrhoval, aby Rakousko kvůli tomu a Temelínu zablokovalo Česku vstup do EU.
Diplomatické sankce, u kterých nebylo jasné, čeho vlastně chtějí dosáhnout, se ukázaly jako bezzubé a kontraproduktivní, protože posilovaly Haiderovu oblibu. Nakonec byly odvolány po osmi měsících, aniž by Rakousko donutily k ústupkům.
Krajní pravice do vlády zřejmě nezamíří
Když o tři roky později Svobodní opět vytvořili vládu s lidovci, o sankcích už nikoho mluvit nenapadlo. Stejně tak i v případě, kdy se s Berlusconim do italské vlády dostali postfašisté, s Ficem do slovenské Slotovi nacionalisté nebo s Kaczynským do polské Lepperovi národovci.
Takže i nyní lze předpovídat, že EU k žádným sankčním krokům sahat nebude. Zvláště proto, že politici kolem Haidera a Stracheho do příští vlády s největší pravděpodobností nezamíří.
. Vláda podala demisi, ale pokračuje v práciRakouská vláda formálně podala demisi do rukou prezidenta Heinze Fischera, ale pokračuje v práci. Sestavování nového kabinetu totiž začne nejdřív příští týden a může být ještě velmi složité a zdlouhavé. Prezident se postupně sejde s předsedy všech pěti stran, které se po víkendových předčasných volbách dostaly do parlamentu. Jednoho z nich - téměř jistě šéfa vítězných sociálních demokratů Wernera Faymanna - pověří, aby začal jednat o sestavení nové vlády. To se ale nestane dřív než 6. října, což je lhůta pro doručení korespondenčních hlasů, a tím pádem datum, kdy budou vyhlášeny konečné výsledky hlasování. (zdroj: ČTK) |
