Státníci ustoupili Irům už včera, když se shodli na tom, že všechny členské státy budou mít minimálně do roku 2014 i nadále svého komisaře.
To ale Irům nestačilo a žádali záruky pro to, aby se v zemi neměnil daňový systém nebo rodinná a sociální politika. Tím se v tomto případě myslí především nezasahování v otázce interrupcí. Jedním z požadavků bylo i zachování tradiční irské neutrality.
Sedmadvacítka nakonec Dublinu tyto záruky poskytla. Český prezident a známý odpůrce Lisabonské smlouvy Václav Klaus to dnes kritizoval.
KLAUSOVA KRITIKA SUMMITUOhýbáte text smlouvy kvůli vábení Irska, zlobí se Klaus na Brusel |
EU se na čtvrtečním a pátečním setkání svých vrcholných představitelů snažila především dostat ze slepé uličky, do níž ji v souvislosti s Lisabonskou smlouvou dostali právě Irové. Ti ji v červnu odmítli v referendu, a tak zkomplikovali přijetí smlouvy v celém bloku.
Po včerejším jednání je ale jisté, že Irsko bude referendum opakovat, a to zřejmě v září nebo říjnu 2009. Dnes to potvrdil i irský premiér Brian Cowen. "Na základě dnešní dohody o zárukách pro Irsko jsem připraven se v příštím roce obrátit na občany a vypsat referendum," uvedl po jednání irský ministerský předseda.
Datum irského referenda by mohlo zároveň být termínem, kdy Lisabonskou smlouvu podepíše polský prezident Lech Kaczynski. Ten na summitu řekl, že pod smlouvu připojí svůj podpis ve chvíli, kdy Irové v referendu řeknou ano. Ke schválení smlouvy v Polsku už chybí pouze souhlas prezidenta. - přečtěte si Evropská unie vyšla vstříc Irsku, chce, aby schválilo Lisabon
Ústupky Irům vyvolaly v Evropě diskusi
Proti ústupkům Irům se už v Unii ozývají první hlasy. Britský list The Times v redakčním komentáři nazvaném "Ne znamená ne" píše o pohrdání demokratickým procesem. Záměr vrátit každé členské zemi jednoho komisaře podle listu oslabuje argument o nezbytnosti reformy evropských institucí.
Na nebezpečí spojené se současným rozhodnutím upozornil i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. V budoucnu by se podle něj mohlo stát, že s tím, jak se Unie bude rozšiřovat, množství komisařů nabobtná tak, že by to mohlo komplikovat její práci či rozdělení sil.
"Irové potřebovali něco, aby nyní mohli říct: Bojovali jsme o komisaře, dostali jsme komisaře. Ale pozor! Následky mohou být negativnější než (výsledek) vyjednávání," řekl šéf lucemburské diplomacie.
Češi odsunuli hlasování na únor
Lisabonskou smlouvu musí ratifikovat všech 27 členů EU, aby mohla vstoupit v platnost. Původně se počítalo s tím, že smlouva o reformě institucí EU začne platit v lednu 2009. To se však nestane.
Ratifikace smlouvy totiž zatím neproběhla v Irsku, České republice, Německu a Polsku. V Polsku i v Německu poslanci smlouvu již schválili. U našich západních sousedů nyní dokument posuzuje Ústavní soud a v Polsku se čeká na podpis prezidenta Lecha Kaczynského. Čeští poslanci v úterý odsunuli schvalování Lisabonu na únor. -čtěte Sněmovna odložila ratifikaci Lisabonu, Česko začne předsedat EU bez ní
I přes tyto nesnáze premiér Mirek Topolánek po včerejších jednáních na summitu prohlásil, že by Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost ještě před koncem příštího roku.
Nejnáročnější summit v historii EU
Summit, který včera začal v Bruselu, patří k nejnáročnějším vrcholným setkáním Evropské unie v posledních letech. Státníky totiž netrápí pouze Lisabonská smlouva, ale také problémy související s ekonomickou krizí nebo klimaticko-energetický balíček.
Podle agentury Reuters se státníci ohledně obnovy evropské ekonomiky shodli a schválili "ambiciózní" ekonomický balíček, který by měl krizí oslabenou ekonomiku znovu nastartovat. Shodu v tématu ochrany klimatu ale zatím nenašli. - přečtěte si Unijní záchranný plán se rýsuje, státníci se shodli na 200 miliardách eur
