EU může přinést velkou koalici

  • 1
V politických kuloárech to bylo v posledních měsících slyšet mnohokrát. "Změny ve vládě? Po vstupu do unie." "Změny ve vedení strany? Po vstupu do unie." První květen se může stát přelomovým datem v historii kabinetu Vladimíra Špidly.

Špidla bude mít v tu chvíli "odslouženo" dvaadvacet měsíců a před sebou teoreticky zhruba stejně dlouhou dobu.

Zda však koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů bude skutečně vládnout ještě další dva roky, není zdaleka jisté a právě první týdny a měsíce po vstupu do unie o její perspektivě dost napovědí.

Volby "nanečisto"
Když Vladimír Špidla představoval v červenci 2002 svou koalici s KDU-ČSL a Unií svobody, za její hlavní úkol označil dovést zemi do Evropské unie. Logiku to mělo: strany tehdejší volební Koalice a sociální demokraté měli na evropskou integracizřetelně bližší názory než ODS a KSČM.

Úkol je splněn. A část sociálních demokratů i unionistů přemýšlí, jestli tváří v tvář neradostným průzkumům volebních preferencí není přece jen lepší spíš než na Evropskou unii myslet na vlastní politickou budoucnost.

V půlce června půjdou Češi volit do Evropského parlamentu. Nepočítáme-li senátní a komunální volby na podzim 2002, půjde o první ostrý test od červnových voleb do sněmovny v roce 2002. Rozdělovat se bude pouhých čtyřiadvacet křesel v Evropském parlamentu, který bude mít 732 poslanců.

Co přinesou eurovolby
  1. výsledky voleb mohou značně rozkolísat situaci v ČSSD a Unii svobody a ohrozit pozici jejich předsedů Špidly a Mareše
  2. někteří politici ODS tvrdí, že by část poslanců US-DEU nemusela po očekávané porážce už podpořit rozpočet na příští rok
  3. potřeba silné vlády v prvních letech po vstupu do EU by mohla vést ke vzniku velké koalice ODS - ČSSD

Je tedy zjevné, že výsledky budou mít pro českou politiku hlavně symbolický a vnitrostranický význam.

Pokud v červnu zvítězí ODS (a všechny průzkumy to zatím naznačují), může si Mirek Topolánek „odškrtnout“ další splněný úkol v cestě za premiérským postem.

O svou pozici pak bude hrát ještě na podzim - při senátních, a zejména krajských volbách. Když v nich ODS zvítězí, není pravděpodobné, že by se Topolánek měl o svou pozici předsedy a lídra do příštích sněmovních voleb bát.

To Vladimír Špidla a Petr Mareš řeší opačný problém: průzkumy avizovaná prohra ve volbách může jejich pozicí v čele ČSSD a US-DEU pořádně zatřást.

Unionisté budou mít krátce po červnových volbách dokonce mimořádný sjezd, na němž se zřejmě nevyhnou debatě o své další účasti v kabinetu. A i kdyby se unionisté jako strana rozhodli v případě porážky ve vládě setrvat, může být červnový výsledek pro některé poslance poslední kapkou, po níž jejich loajalita k vládní koalici může definitivně vyprchat. V ODS se už dnes mluví o tom, že by několik unionistů nemuselo podpořit na podzim rozpočet.

Blíží se velká koalice?
O mimořádném sjezdu mluví i někteří sociální demokraté včetně Miloše Zemana. V jejich případě však není mimořádný sjezd příliš pravděpodobný. Na podzim totiž stranu čekají dvoje klíčové volby, a případný útok na Špidlu tak zřejmě přijde až na jarním "řádném" sjezdu.

Problém je však zřejmý: i kdyby Špidlova slabá vláda padla, jaká jiná varianta se vlastně nabízí? Jakýkoliv menšinový kabinet by byl logicky ještě slabší než ten dnešní.

Politici napříč stranami celkem shodně tvrdí, že si země nemůže v prvních letech členství v EU dovolit slabou vládu.

Ať už tedy Špidlova vláda dovládne až do roku 2006, anebo se volby budou konat již o rok dřív, pro Česko se po nich rýsuje zřetelný scénář: velká koalice ODS s ČSSD, které si mezi sebou pragmaticky rozdělí vše dobré i horší, co vstup do EU přinese.


Video