EU: letošek rozhodne o českém vstupu

Do konce roku Evropská unie pravděpodobně určí, kdo bude mezi prvními novými členy a kdy bude přijat. Přesvědčení, že letos padne rozhodnutí o evropské budoucnosti České republiky i dalších uchazečů, výrazně sílí. Názory přitom vycházejí přímo z Evropské komise. "Tentokrát bez legrace - letos se to někde zlomí," prohlásil o stanovení termínu vstupu první vlny kandidátských zemí dokonce i generální ředitel pro rozšíření Eneko Landaburu. Hlavní český vyjednavač Pavel Telička přitom tvrdí, že totéž si myslí i další klíčoví činitelé EU.

"Unie jasně pochopila, že tento rok už nemůže být jiný než zlomový," uvedl Telička s tím, že letos prostě už unie musí říci, koho a kdy do EU přijme. "Do konce roku padne datum i rozhodnutí o tom, kdo bude v první vlně rozšíření." O tom, jestli mezi prvními novými členy unie bude i Česká republika, přitom rozhodne letošní rok.

Záležet bude především, jak Praha dopadne v podzimní hodnotící zprávě EU. Zcela jasně to řekl i Landaburu, který označil výsledek zprávy za klíčový. Podle původních představ se mělo rozhodnout už v létě na summitu ve švédském Göteborgu.

Švédové, kteří tento půlrok předsedají unii, totiž měli ctižádost učinit v rozšiřování EU rozhodující kroky. To se jim však zřejmě nezdaří, protože v unii nepanuje shoda o tom, jak by mělo rozšíření vypadat.

Zásadní rozhodnutí o tom, koho unie zařadí do první skupiny a kdy tuto skupinu přijme, by tedy mělo padnout až v prosinci. I to je však nejméně o půl roku později, než předpokládaly optimistické předpovědi.

Švédové na prosincovém summitu v Nice na chvíli připustili myšlenku, že už na červnovém jednání unie ve švédském Göteborgu by konečně mohli předložit první vstupní data. Unie je slibuje už od konce roku 1998.

Jenže situace je zatím značně nepřehledná: kromě čísel a dat, která členským státům hojně předkládá Evropská komise, má řada zemí mezi uchazeči své oblíbence. Ty chce mít za každou cenu mezi prvními členy. Dobrým příkladem je právě Švédsko, které nyní předsedá unii - ze všech sil prosazuje vstup Pobaltí už v první vlně.

Unie se bude muset rozhodnout, zda má usilovat o to, aby někteří opožděnci dohnali dnešní favority, nebo zda veškeré snažení zaměří na dosažení shody o tom, kdo je zralý na vstup, a kdo ještě ne.

I proto vyvolává větší očekávání Belgie - podle Teličky je "při výběru kandidátů značně pečlivější než švédské předsednictví i řada dalších států". Jako zakládající člen dnešní EU a jako silně profederalistická země Belgie "velmi pečlivě sleduje cokoli, co by mohlo být importem něčeho nežádoucího do unie" - a podle toho také jedná s uchazeči.

Možná je to však jen zbožné přání - není totiž ještě jisté, zda česká jednání s unií dostatečně pokročí už v první polovině tohoto roku. Je několik kapitol, které by mohla uzavřít, ale jen u mála z nich je to jisté.

Někde, jako u audiovize a finanční kontroly, to závisí na rozhodnutí českého parlamentu, jinde je ve hře spíše míra ochoty unie k určitým ústupkům. To se týká hlavně ochrany životního prostředí, která je finančně velmi náročná.

Proti Čechům mluví i rostoucí rozpočtové deficity a zvláštní důvěra není ani u české schopnosti provést reformy sociálního zabezpečení a důchodů, které jsou potřebné pro vstup.

Praha se proto snaží, aby neztratila krok - podle premiéra Miloše Zemana proto vláda nyní rozhodla, které české požadavky vůči unii jsou "postradatelné" a které jsou "nepostradatelné".

"Jinde jsme přechodná opatření aspoň zkrátili," řekl Zeman při včerejší návštěvě Belgie. Češi i další uchazeči byli totiž už nejednou upozorněni, že kdo bude chtít od unie méně výjimek a zvláštních výhod, ten má větší šanci na rychlý postup k ukončení jednání.

Neboli jak to formuloval "evropský ředitel rozšíření" Landaburu, "pokud kandidátská země prohlásí, že beze zbytku přijímá legislativu Evropské unie, a pokud prokáže, že je schopna uplatnit ji, může postupovat (v jednání) velmi rychle".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video