Místopředseda Sněmovny a šéf STAN Petr Gazdík napsal ostrý dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi kvůli tomu, jak se vrcholné orgány EU konají v uprchlické krizi

Místopředseda Sněmovny a šéf STAN Petr Gazdík napsal ostrý dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi kvůli tomu, jak se vrcholné orgány EU konají v uprchlické krizi | foto: Dan Materna, MAFRA

EU je jen do dobrého počasí, napsal Gazdík šéfovi Evropské rady Tuskovi

  • 71
Velmi ostrý dopis poslal kvůli uprchlické krizi šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi místopředseda Sněmovny a lídr Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Mám náhle pocit, že EU je institucí do ‚dobrého počasí‘, v případě problémů se ale začíná rozkližovat, a to velmi citelně,“ napsal Gazdík v dopise, jehož kopii má iDNES.cz k dispozici.

„Chybí mi jakákoliv aktivní role vrcholných orgánů EU - i Vás jako předsedy Evropské rady, jakéhosi prezidenta EU,“ píše Tuskovi bez servítků Gazdík.

„Nemyslím to nijak osobně vůči Vaší osobě, je možné, že jen nějakou podobnou aktivitu nevidím. Ale i pokud je to tak, je snaha Vaše i dalších vrcholných orgánů Evropské unie natolik neokázalá, že budí mé pochybnosti o praktickém smyslu této snahy a vposledku i o smyslu těchto vrcholných institucí jako takových,“ podivuje se místopředseda české Poslanecké sněmovny.

Nevidí schopnost Evropské unie rozlišit lidi přicházející z humanitárních důvodů od těch, kteří jen jdou za ekonomicky lepším životem, jen individuální postupy zemí jako je Německo či Francie a EU jako celek k tomu nedokáže dát své jasné stanovisko.

Svůj dopis polskému předsedovi Evropské rady Tuskovi poslal Gazdík v době, kdy se Česko spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem snaží zabránit tomu, aby Evropská unie schválila návrh kvót pro rozdělení uprchlíků z Blízkého východu i Afriky mezi jednotlivé země Evropské unie. Návrh na přijetí kvót pro rozdělení 160 tisíc uprchlíků zveřejnil ve středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (podrobnosti zde).

Pokud by Tusk Gazdíkovo přání, aby vrcholné orgány Evropské unie začaly něco dělat, vyslyšel, mohlo by se splnit i přání českého prezidenta Miloše Zemana. Ten na dotaz na problematiku kvót ve středu reagoval, že by přivítal, kdyby o této věci rozhodovala Evropská rada, tedy premiéři zemí EU spolu s Tuskem. A aby se nerozhodovalo na nižší úrovni (více o reakci prezidenta Zemana i české vlády na návrh kvót zde).

To by mělo zásadní dopad. Na úrovni Evropské rady mají jednotliví členové právo veta a Česko i kterákoli jiná země by mohla kvóty vetovat, zatímco nyní je reálná možnost, že se až na úroveň Evropské rady problém nedostane a Česko i další odpůrci kvót ze střední a východní Evropy budou ostatními přehlasováni a k přijetí „přidělených“ uprchlíků donuceni.

„Považuji se za Evropana a byl jsem hrdý, když Česká republika vstoupila do tohoto svazku. Teď však EU čelí skutečnému a velkému problému, který hned tak nepomine,“ píše Gazdík Tuskovi a přidává poznámku, že EU nyní působí tak, že se hodí jen do „dobrého počasí“. Varuje i před vzestupem extrémistů a před nedomyšleně široce otevřenou náručí, která jen podnítí další a další přistěhovalecké vlny.

„Pokud nyní EU ve svém společném postupu v případě imigrantské krize selže, selže nakonec i evropská myšlenka,“ končí Gazdík svůj dopis Tuskovi a vybízí ho, aby zvážil, zda přece jen nemá začít skutečně moderovat dialog evropských státníků o přístupu imigrantům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video