Unie proto zamýšlí uzavřít dohody o spolupráci a partnerství s vystěhovaleckými zeměmi. Poskytováním hojné pomoci chce u nich vyvolat zájem o boj s ilegálním vystěhovalectvím. "Shodujeme se, že je nutný společný přístup vůči třetím zemím," uvedl španělský ministr zahraničí Josep Piqué.
Myšlenka sankcí tím není dána k ledu - předáci unie ji spíše zametli "pod koberec". Původní návrhy Španělů a Britů, aby unie trestala vystěhovalecké země odnímáním rozvojové pomoci, totiž vyvolaly značné pobouření.
Bylo tak velké, že Schüssel musel ujišťovat, že v unii "nikdo nemyslel na zrušení konvence o ochraně uprchlíků nebo na pouhé používání 'biče'". A německý ministr zahraničí Joschka Fischer o sankcích raději ani nemluvil - unii prý jde jen o spolupráci s třetím světem.
"Bič" se však přece jen chystá. "V případě úplného odmítnutí spolupráce z toho vyplynou pro zemi důsledky," uvedl Schüssel, podle nějž to bude pro unii jen "poslední prostředek", k němuž může sáhnout. Ke "spolupráci" s chudými zeměmi však patří i finanční pomoc unie. Zvláště když její poskytování bude krýt smlouva, v níž budou zahrnuty i závazky o boji proti vystěhovalectví.
Sankce nejsou jediným nástrojem, jímž chce unie zastavit příval nelegálních imigrantů. Do půl roku chce unie vytvořit jednotný statut uprchlíka, stanovit jasná pravidla pro spojování rodin a pro dlouhodobý pobyt cizinců. "Chceme dosáhnout toho, abychom mohli říci, že máme společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku," uvedl Piqué.
K ní by měla podle představ části unie patřit i společná pohraniční policie. "Některé země mají v tomto stadiu výhrady," přiznal Piqué. Mezi ně patří i Rakousko.
"Centrálně řízená evropská (pohraniční) policie se nepředpokládá," uvedl kancléř Schüssel.
Podle Piquého ale "všichni souhlasí" s tím, že je nutná hlubší spolupráce pohraničníků ze všech zemí EU - počínaje společným výcvikem ve společných centrech a vytvořením styčných týmů se zástupci z celé unie.
K této aktivitě nutí politiky unie náhlé ožití celé otázky ve volebních soubojích řady zemí EU: prudké útoky na nelegální přistěhovalce prospěly zejména krajní pravici. V unii se nelegálně usazuje asi půl milionu lidí ročně.
Předáci EU se slavnostně usnesli, že v unijních dohodách není nic, co by si vyžadovalo zrušení irské neutrality. Tímto krokem chtějí posílit šance irského premiéra, který se chce v říjnovém referendu podruhé pokusit o prosazení smlouvy z Nice. Schválení smlouvy se vydává za podmínku pro vstup Česka a dalších zemí do EU.
