Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU jde kvůli Kjótu ostře proti USA

  23:38aktualizováno  23:38
Kjótská omezení skleníkových plynů chce Evropská unie prosadit i proti vůli USA - za každou cenu. Její rétorika naznačuje, že by pro to byla ochotna spojit se i s ďáblem. Není to ale nutné: pro snížení těchto emisí je nejen Tokio, uražené americkým odmítnutím úmluv z japonského Kjóta, ale i Moskva, po USA největší znečišťovatel ovzduší Země. I když Američané prohlásili, že protokol z Kjóta "nemá žádný smysl", unie se tím nechce dát odstrašit.

O čem je dohoda z Kjóta

Dohoda o omezování produkce plynů způsobujících skleníkový efekt byla vyjednána v Kjótu v roce 1997. Omezuje exhalace plynů v rozmezí let 2008-2012 ve srovnání s rokem 1990. Přitom USA nemají nejtvrdší kvóty. EU a také Česká republika je mají omezit o osm procent, USA o sedm procent, a Japonsko, Kanada a například Polsko a Maďarsko o šest procent.

"Pokud Bushova vláda shledává určité prvky z Kjóta příliš ambiciózní, není to důvod zavrhovat celou smlouvu," snaží se šéf Evropské komise Romano Prodi přilákat americkou stranu k jednacímu stolu. Odepsat protokol by podle něj bylo "tragickou chybou".

Tomu chce unie čelit všemi prostředky, které má - ne hned sankcemi na obchod s USA, jakých se dožadovali evropští poslanci, ale diplomaticky. Nastoluje Kjóto jako vážný problém vztahů mezi Amerikou a Evropou.

"Klimatická změna je strategickou otázkou prvořadého významu," uvedl mluvčí unie Gunnar Wiegand. Dodal, že je to jeden ze "strategických objektů" i pro summit EU s USA 14. června ve švédském Göteborgu.

Unijní politici se navíc snaží postavit Američany před hrozbu diplomatické izolace. Po neúspěšné cestě na západ, do USA, kde s nimi nikdo důležitý nejednal, vyrážejí nyní zástupci unie na východ - po návštěvě Moskvy mají na pořadu ještě Japonsko, Čínu a Írán, jenž zastupuje rozvojové země (a který USA řadí mezi "gangsterské státy"). Unie už získala podporu Kanady.

Politici v Bruselu si spočetli, že s podporou těchto států jsou schopni dosáhnout prahů stanovených pro vstup protokolu v platnost: nutný je souhlas 55 států, které vytvářejí 55 procent emisí skleníkových plynů. S Rusy, kteří patří k největším znečišťovatelům, to bude možné.

Pak vznikne mechanismus, který začne vytvářet nová pravidla pro ochranu ovzduší - a bude jen otázkou času, kdy se i světová velmoc číslo jedna dostane pod tlak světa, aby na ně přistupovala.

Tak to funguje v unii samotné, a ta zjevně věří, že to může fungovat i jinde. I proto Romano Prodi v International Herald Tribune uvedl: "My v EU nevidíme řešení klimatických problémů mimo kjótský protokol a unie mu zůstává oddána - s USA, nebo bez nich." Někteří Prodiho podřízení však tuší, že nebude lehké přimět Spojené státy k odvolání svého ne.

"Nemyslím si, že USA změní názor. Bude těžké ustoupit od tvrdých prohlášení, jež byla učiněna. USA udělají vše, aby zůstaly mimo kjótský proces," nešetřila pesimismem evropská komisařka Margot Walströmová. V kruzích kolem Bushe je prý Kjóto "špinavé slovo".

Vzdor tomu musí unie jednat nesouhlas jejích členů s Američany je příliš velký. Nejjasněji ho formuloval francouzský premiér Lionel Jospin. "Je to velmi jednostranný krok a velmi škodlivý krok, neboť Spojené státy představují čtvrtinu znečištění v této oblasti," uvedl a požadoval: "Evropa se musí vyjádřit, musí říci, co si myslí, musí vystoupit s poselstvím."

Pro svou nynější horlivost má unie ještě jeden důvod: musí vyvracet kritiku, že nynější krizi kolem protokolu z Kjóta vyvolala vlastně ona sama: svým nepružným postojem na loňském jednání v Haagu.

Protokol předpokládá, že 38 průmyslových zemí sníží své emise kysličníku uhličitého a dalších pěti plynů, jež údajně způsobují oteplování zemské atmosféry. Do roku 2010 se mají tyto emise snížit průměrně o 5,2 procenta oproti roku 1990.

USA jej odmítly s tím, že je Kjóto poškozuje a že nevyžaduje nic od třetího světa.
Vědci z panelu OSN tvrdí, že plnění závazků z Kjóta si žádá náklady ve výši 0,1 až 1 procenta ročního HDP.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.