Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU hrozí Česku zrušením výhod

  0:01aktualizováno  0:01
Čechům se může stát, že za rok sice budou v Evropské unii, ale nebudou moci využívat mnoha členských výhod. Česko totiž neplní závazky vůči unii tak, jak by mělo. Zemi hrozí, že ji postihnou bariéry pro vývoz potravin, že nebudeme moci pracovat v zemích EU a z unijního "penězovodu" nevyteče jediné euro.

Upozornil na to velvyslanec při EU Pavel Telička a konstatoval, že už zbývají jen tři měsíce. Pokud Česko své sliby nesplní, vyvodí z toho unie tvrdé důsledky.

"Zbývá málo času na odstranění problémů, - zhruba tak do poloviny října. Nedochází však k žádnému zásadnímu, markantnímu zlepšení. Žádná oblast není bezproblémová, v žádné nevidíme zlepšení," varuje Telička.

Problémy vidí EU především v neexistenci zákona o veřejných zakázkách, který by odpovídal jejím požadavkům. Varovala, že bez tohoto zákona nedá členským zemím ani euro. Neplnění veterinárních norem zase může bránit vývozu některých potravin.

Chybějící zákon o uznávání profesní kvalifikace nám pak může znemožnit práci v zemích, jako je Británie, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Švédsko. Teličkovo vystoupení je poslední v řadě upozornění na české nedostatky - činitelé Evropské komise na ně upozorňují už od května.

Největší neklid Bruselu vzbuzuje finanční dohled v Česku. Stále totiž chybí zastřešovací orgán, který by zajistil nezávislost tohoto dohledu na politickém tlaku. Nejde o žádnou maličkost. Nedostatky u finančního dohledu mohou mít týž dopad jako nepřijetí nového, skutečně evropského zákona o veřejných zakázkách.

Unie varovala, že bez tohoto zákona nedá žádné nové zemi ze svých zdrojů ani euro. Brusel ostře kritizuje nynější zákon, který umožňuje českým státním orgánům zvýhodňovat při přidělování zakázek domácí podniky.

Obává se také, že nátlakové skupiny v Česku znemožní odstranění zvýhodňovací klauzule až do okamžiku vstupu. "Bylo by to politováníhodné a krátkozraké," uvedl zdroj komise.

Pak by totiž nebylo možné začít už od 1. ledna 2004 se schvalováním projektů, na nichž se bude unie finančně podílet. Pokud Česko zavede nový zákon až v dubnu 2004, "byly by tak ztraceny čtyři měsíce".

Ve veterinární oblasti - na rozdíl od veřejných zakázek - už zákon existuje. Unie však čeká, jak bude naplněn. "Řada závodů plnění nezvládá. Doufám, že jsou velmi dobře informovány o důsledcích. Když nebudou kompatibilní (s legislativou unie), musí být všechny zavřeny," tvrdí Telička.

To podle některých odhadů hrozí třeba třetině mlékáren v Česku. Právě tady však bude záležet na uvážlivosti českých státních orgánů. V unii existuje řada potravinářských podniků, které unijní normy neplní. Jako příklad bývají uváděna jatka v bruselském Anderlechtu.

Pro tyto firmy platí, že smějí zásobovat jen své přímé okolí, nikoli trh EU. Ale je v tom velké riziko - dokud tyto firmy působí, mohou se jejich výrobky na trh unie vždy dostat. Pak hrozí postih pro celé příslušné odvětví v dané zemi.

Praha má problém s tím, že jen málo českých firem žádalo o výjimky z pravidel EU. Bezpečnost potravin je však v EU citlivou věcí, a tak české orgány nemohou být příliš "měkké". Odklady a problémy při schvalování či zavádění zákonů se mohou přímo dotknout nejen firem, ale i běžných lidí - aspoň těch, kteří chtějí už od 1. května 2004 legálně hledat práci v části zemí EU.

Británie, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Švédsko již prohlásily, že Češi i další budou moci volně hledat práci na jejich území už od chvíle vstupu do unie. Ale pokud Praha nepřijme zákony o uznávání profesních kvalifikací, jež umožní občanům EU volně hledat práci v Česku, "můžeme zapomenout, že naši lidé začnou pracovat tam, kde jsme se dohodli na volném pohybu pracovní síly od 1. května příštího roku".

Aby si unie při zpracování zprávy o české připravenosti skutečně odškrtla "splněno", musí nové zákony platit. "Nestačí, že vláda navrhne zákon, pokud ho parlament zamítne nebo výrazně pozmění," tvrdí velvyslanec.

To není sekýrování ze strany evropských úředníků. Podle Teličky je komise na stav příprav u příštích členů "průběžně dotazována ze strany členských států".
Češi nejsou jediní z příštích členů, kdo má problémy, a nejsou ani nejhorší.

Ale to sotva pomůže těm, kteří chtějí od 1. května 2004 hledat práci v Anglii nebo volně vyvážet své salámy a jogurty do celé EU. V listopadu předloží Evropská komise monitorovací zprávu. V ní vypíchne slabiny uchazečů a podle toho navrhne použití "ochranných opatření" ode dne vstupu.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.