Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU hledá, jak v Makedonii zůstat

  0:01aktualizováno  0:01
Evropa i po víkendu váhá - je sice jasné, že přijít do Makedonie na jeden měsíc je málo, ale chybí shoda, co dělat dál. Evropa nemůže z Makedonie jednoduše odejít - nechce si však sama pálit prsty. Její ministři zahraničí se proto na nedělní schůzce v Genvalu vyslovili pro další operaci NATO, která by dohlížela na situaci v rozbouřené zemi.

"Jako nejrealističtější se jeví nasazení jakýchsi sil NATO plus, v případě potřeby s účastí OSN," uvedl šéf belgické diplomacie Louis Michel, který jednání v Genvalu vedl. Podle diplomatů dospěli ministři k názoru, že právě tento postup je nejvhodnější.

Neuspěl tak návrh vyslat unijní síly, který jako první předložil minulou středu zástupce EU pro Makedonii, Francouz Francois Léotard. Žádal, aby unie poslala na Balkán 4800 příslušníků svých sil rychlé reakce.

Francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine sice apeloval na své kolegy, že "tak či onak Evropa musí stát při Makedonii nemůžeme prostě a jednoduše odejít". Paříž však stojí jinde než většina jejích partnerů. Pro Francii, která tradičně usiluje o větší politickou nezávislost Evropy na USA, se Makedonie jevila jako dobrá příležitost k první samostatné vojenské akci EU.

Další však zůstali opatrní. Nechtěli se vzdát hrozivého ochranného "deštníku" NATO. Řadě ministrů se jakýkoli zásah EU na Balkáně jevil jako uspěchaný. Nejen zástupci neutrálních členů - Švédska, Irska a Rakouska -, ale i Španělé namítali, že unie k tomu nemá prostředky.

"Nemáme mašinerii, jež by mohla uskutečnit akci v terénu, nemáme strukturu. Úvahy o evropské operaci jsou jenom teoretické, zbožné přání některých politiků a médií," uvedl zdroj Evropské komise, který si nepřál být jmenován.

Nakonec získal největší podporu německý návrh na vytvoření nové, menší síly, která by v Makedonii opět působila pod vedením aliance. Jejími účastníky by však už byly i země, které nejsou v NATO jako Rusko a Ukrajina. I tato mise by byla časově omezená stejně jako nynější operace Hlavní sklizeň, při níž vojáci NATO přejímají zbraně od albánských povstalců.

Tato operace s účastí 4500 mužů skončí 26. září, přičemž klid v Makedonii je zatím stále v nedohlednu. Francouzi namítali, že "vojáci jsou v podstatě na místě - stačí vytvořit (evropskou) strukturu; to by neměl být velký problém, protože by šlo o akci malého rozsahu". Neprosadili se však.

Německý návrh získal nejvíce podpory, ale na neformální schůzce nebyl a ani nemohl být oficiálně schválen. Otázka, kdo bude pozorovatele chránit, až NATO odejde, však zůstane otevřena, dokud myšlenku akce "NATO plus" neschválí i celá aliance.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.