Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unie hrozí Balkánu zavedením víz, pochází z něj tisíce žadatelů o azyl

  16:06aktualizováno  16:06
Některé země Evropské unie volají po tom, aby se opět zavedla víza pro státy západního Balkánu. Nelíbí se jim, že chudí Balkánci jezdí do Evropy hlavně za prací nebo přečkat zimu, a využívají finanční podporu západních zemí. Azyl by navíc podle nich měl sloužit lidem, kteří jsou opravdu v nouzi, například kvůli válce, a ne k řešení ekonomické situace.

Stále více lidí cestuje ze zemí bývalé Jugoslávie na západ, aby tak vyřešili svou ekonomickou situaci. Evropská unie tomu chce nyní učinit přítrž. | foto: Reuters

V letech 2009 až 2010 zrušila Evropská unie vízovou povinnost pro cestovatele ze zemí bývalé Jugoslávie. Počet žádostí o azyl z těchto států tehdy vystoupal až na 60 tisíc. Pro spoustu lidí ze západního Balkánu je možnost vycestovat do zemí Evropské unie jedinou nadějí, jak vystoupit z chudoby a nezaměstnanosti, která panuje v jejich domovských státech.

Minulý rok Arsim Memiši několikrát cestoval autobusem ze srbského Preševa do Německa a pak do Švédska. Přátelský šestatřicátník by mohl být turista, on se však snaží uniknout ze své chudé země do bohatších států Západu.

"Úřadům jsem řekl, že jsem žil s přítelkyní, ale rozešli jsme se a její bratři mě teď chtějí zabít. Ve skutečnosti jsem potřeboval povolení, abych tam mohl začít pracovat. Po 12 letech bez práce je člověk na dně a zkouší všechno," cituje ho agentura Reuters.

Azyl neslouží k řešení špatné ekonomické situace

Memišiho deportovali po deseti měsících, které ve Švédsku strávil prodejem starého železa, aby si vydělal nějaké peníze. Nyní je zpátky v Srbsku a Evropská unie řekla dost.

Německo, Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko usilují o znovuzavedení víz pro Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Makedonii. Chtějí tak zmíněné země donutit k tomu, aby respektovaly práva Romů, kteří se řadí mezi nejčastější žadatele o azyl, a zlepšily jejich životní podmínky.

"Každý musí plnit své povinnosti, než bude přijat do Evropské unie," řekl švédský ministr vnitra Tobias Billström při příjezdu na jednání s kolegy z dalších zemí EU v Lucemburku. "Tito lidé nemají právo na azyl. Opouštějí zemi kvůli ekonomické situaci," vysvětlil.

Máme dvakrát víc žadatelů ze Srbska než z Afghánistánu

Do Německa cestují hlavně balkánští Romové. Jejich počet se zvyšuje v období, kdy přichází zima. "Jejich cíl je přežít zimu a na jaře se vrátit zpátky do své země," uvedl Zoran Sajikovič, romský člen místní rady v srbském městě Leskovač.

"Musíme mít naše azylové kapacity pro ty, kteří opravdu potřebují naši pomoc," přidal se náměstek německého ministra vnitra Ole Schröder. Je podle něj nepřijatelné, když je dvojnásobně víc žadatelů o azyl ze Srbska než z Afghánistánu.

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich navrhuje neoprávněné žadatele ze Srbska a Makedonie "odstrašit" zpřísněním dosavadních podmínek. "Kdo přichází z bezpečného státu, měl by v budoucnu dostat menší finanční podporu," řekl Friedrich v rozhovoru s deníkem Die Welt.

Je to riskantní krok, varují lidskoprávní organizace

Lidskoprávní organizace však namítají, že změna vízové politiky by mohla nestálý Balkán poškodit. Dobré vztahy s Evropskou unií pomáhají od války v roce 1990 v této části světa udržovat klid zbraní. Rovněž riskují, že takový krok by mohl být chápán jako diskriminace albánského a rumunského etnika. Think-tank pro evropskou stabilitu varuje, že tímto rozhodnutím udělá EU "strategickou chybu".

Bělehrad už v polovině října označil možné znovuzavedení víz za chybný a mimořádně závažný krok, který bude mít následky nejen pro Srbsko, ale také pro celou Unii. Srbský premiér Ivica Dačić zároveň nabídl, že Bělehrad náklady za srbské žadatele o azyl uhradí, protože to bude méně poškozující než zavedení vízové povinnosti.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Česko je nejnezdravější zemí světa, tvrdí britská studie

Česká republika je nejnezdravější zemí na světě, pokud jde o kombinaci konzumace alkoholu a tabáku a o počet obézních lidí. Vyplývá to ze srovnávací studie 179...  celý článek

V Kurdistánu, autonomní části Iráku, lidé hlasovali o vzniku vlastního...
Pro nezávislost se vyslovilo až devadesát procent Kurdů, tvrdí stanice

V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů vyslovilo až devadesát procent hlasujících. Oznámila to v úterý stanice Rudaw působící v iráckém...  celý článek

Protesty v ulicích Hamburku, kde se v pátek a v sobotu probíhal summit G20
Čech dostal za násilnosti během summitu G20 v Hamburku podmínku

Podmíněný trest 18 měsíců odnětí svobody v úterý u soudu v Hamburku dostal devětadvacetiletý Čech za to, že během summitu zemí G20 v červenci házel kameny a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.