"Parlament je znepokojen údajným obchodováním s lidskými bytostmi a obzvláště dětmi na česko-německé hranici," uvádí se v konečném znění hodnotící zprávy, schválené ve čtvrtek ve Štrasburku.
Parlament navrhuje vládě, aby vytrénovala policii a pohraniční stráž a připravila programy na pomoc obětem dětské prostituce.
Z celkového hodnocení vyzněla dětská prostituce jako nejzávažnější problém, který Česku zůstal k řešení. Vstup země do Evropské unie 1. května to však už nemůže ovlivnit, protože byl ratifikován.
Problém otevřela německá zpráva
Na problém dětské prostituce v České republice upozornila před časem německá socioložka Catherine Schauerová, která vypracovala zprávu pro mezinárodní organizaci UNICEF.
Podle jejích výzkumů v období 1998 až 2003 na česko-německých hranicích provozovalo sexuální služby až 500 dětí. Schauerová provedla na dvě stovky rozhovorů, přesto bylo její svědectví zpochybňováno.
České úřady však stále odmítají existenci důkazů o tom, že jsou prostitutky na známé E55 i jinde nezletilé.
Na zprávu UNICEF poté zareagovali poslanci Evropského parlamentu a zařadili výtku na toto téma do zprávy, která hodnotí, jak je deset kandidátských zemích připraveno na vstup do Unie.
Při středeční debatě v parlamentu však poslanci připustili, že se nejedná výlučně o český problém, to však neznamená, že by se neměl řešit.
"Musíme se tomu věnovat. Vina zde nepadá ani tak na Čechy jako na zákazníky, obvykle z Německa, což je hanba. O ochranu oněch žen a dětí je však třeba se postarat," řekl německý poslanec za CDU Jürgen Schröder ČTK.
Parlament pokáral i státy unie
Kromě výtky na téma údajné dětské prostituce poslanci vybídli vládu, ať si pospíší s přijetím zákona o uznávání profesionálních titulů lékařů a sester, který požaduje unie. A opět připomněli i téma dodržování hygienických předpisů v živočišné výrobě.
Některé body však nebyly úplně čerstvé. Poslanci chválili českou vládu, která snížila nezaměstnanost z 8 procent v roce 2001 na 7,6 procent v první polovině roku 2003. Od té doby ovšem vylétla na 10,9 procent.
Černý puntík však dostali i vlády členských zemí EU. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen je totiž ve svém projevu tvrdě napadal za to, že svým občanům nedokázali rozšíření unie dostatečně vysvětlit.
A právě nedostatek informací vyvolal protekcionismus a xenofobii, které pak vedly k uzavření pracovního trhu pro nové členy unie. "Politická elita měla odvést více práce, aby na své občany přenesla esenci tohoto historického projektu," řekl Verheugen.
