Maďarsko, Slovensko nebo Česká republika dokážou obstát na trhu unie i se svými stroji, auty či telekomunikačními zařízeními. Rumunsko, Litva či Bulharsko musí zatím naopak spoléhat hlavně na suroviny a výrobky lehkého průmyslu.
"Většina kandidátských zemí má výhodu u zboží, jako jsou suroviny či různé součásti určené pro další výrobu," konstatuje analýza evropského statistického úřadu Eurostat.
Výjimek z tohoto pravidla není mnoho. Vedle zmíněných tří zemí střední Evropy dokážou v unii v technicky náročných oborech obstát už jen Estonci a malý Kypr s Maltou.
Česká republika je v očích Evropské unie zemí automobilového průmyslu. Podle Eurostatu naopak nenabízíme žádné specializované chemické výrobky či potraviny ani zařízení pro telekomunikace.
To je jiný obraz, než jaký nabízí Polsko: tam se jasná specializace objevuje u producentů dřevařských výrobků, nábytku a oděvů. Ustrojů a aut je však Polsko obvykle dovozcem nebo je dovoz a vývoz v rovnováze.
Přitom u automobilů vytvářejí použitá čísla poněkud klamný dojem: i v Polsku připadá výrazná část vývozů na automobily, což však zakrývá velký dovoz. Podle zprávy je to důsledek rozvitého obchodu uvnitř odvětví.
Zajímavý je ekonomický profil Maďarska. Země sice musí dovážet látky a textil. Zároveň se daleko více než Česká republika zaměřuje na výrobu a vývoz oděvů. Automobilový průmysl v Maďarsku však za výkony České republiky výrazně zaostává.
V Evropě však mají úspěch maďarské motory, telekomunikační zařízení či kancelářské stroje. "Maďarsko a Kypr mají zjevně významnou konkurenční výhodu u strojních a dopravních zařízení," uvádí autor analýzy Eurostatu Tim Allen.
Estonsku na jedné straně dominuje dřevařství, na druhé pak vyspělá a technicky náročná zařízení pro telekomunikace. Další dvě země Pobaltí, Lotyšsko a Litva, jsou hlavně vývozci surovin - dřeva, kovů, ropných produktů. U všech tří zemí je výrazné zaměření na výrobu oděvů.
Textilní průmysl, jenž býval kdysi základem ekonomik celé střední Evropy, hraje dnes významnější roli již jen v Rumunsku, Bulharsku a na Maltě. V Rumunsku a na Maltě je výrazná i specializace na výrobu obuvi, u Bulharů a Slováků na výrobu kovů.
Větší role technologicky náročných oborů je převážně dílem druhé poloviny devadesátých let. Srovnání dat z let 1995 a 1999 ukazuje, že před šesti lety byla česká specializace na výrobu aut nízká a že podobně na tom byli Estonci se svou telekomunikační technikou.
Pokrok specializace hodnotí Eurostat na základě takzvaného příspěvku k obchodní bilanci. Tento ukazatel je rozdílem mezi reálnou obchodní bilancí a teoretickou bilancí, která by existovala, kdyby nedošlo u daného výrobku k žádné specializaci.
