EU a její "velký bratr"

Brusel - Státy Evropské unie usilují o bezprecedentní opatření: podle skupiny pro ochranu občanských práv Statewatch chtějí zajistit policii a výzvědným službám přístup ke všem telefonátům, e-mailům či faxům svých občanů. Má k tomu posloužit chystaná směrnice o ochraně dat v EU.

"Totalitární nebo diktátorské státy by byly odsouzeny za porušení lidských práv a občanských svobod, kdyby daly podnět k něčemu takovému. Tím, že se to navrhuje v Evropské unii, to není méně diktátorské nebo totalitní," reagoval zástupce skupiny Statewatch Tom Bunyan na zjištění, že část států unie chce přimět telekomunikační společnosti, aby archivovaly všechny hovory a elektronické kontakty po dobu až sedmi let.

"Každý telefonní hovor, každý hovor z mobilu, každý fax a e-mail, každý obsah webové stránky a každé použití internetu by bylo zaznamenáno, archivováno a bylo by přístupné aspoň po sedm let," uvádí zpráva skupiny Statewatch, analyzující dokumenty EU.

Podle zprávy Statewatch chce zejména Francie, Velká Británie, Německo, Belgie, Španělsko a Nizozemsko prosadit toto opatření do chystané celounijní směrnice.

K archivovaným dokladům by měla mít přístup policie, která vyšetřuje teroristické útoky, šíření rasistických materiálů, aktivity šiřitelů dětské pornografie i jiné zločiny.

Per Haugaard, mluvčí Evropské komise, která předložila návrh nové směrnice o ochraně dat, na tyto informace reagoval se zděšením. "My v našem návrhu nepředpokládáme žádnou povinnost archivovat data," uvedl.

Tento krok však neprosazuje komise, "vláda" EU. Chce to jiný, daleko důležitější orgán unie - Rada ministrů. Ta sdružuje zástupce členských států a má hlavní slovo ve většině unijních rozhodnutí. Nejvíce iniciativy v ní podle zprávy Statewatch vyvíjejí Francie, Velká Británie, Německo, Belgie, Španělsko a Nizozemsko.

Haugaard připustil, že kdyby některý významný orgán unie udělal ke směrnici připomínky, "budeme se tím muset zabývat".

Pokud by tlak států byl dost silný, musela by jej unie zapracovat do návrhu směrnice.

Zpráva Statewatch, v níž se analyzují dokumenty Rady ministrů, uvádí: "Zaznamenán a archivován by pak byl každý telefonní hovor, každý hovor z mobilu, každý fax a e-mail, každý obsah webové stránky a každé použití internetu. Tyto záznamy by byly přístupné aspoň po sedm let." K těmto dokladům má mít přístup policie, vyšetřující teroristické útoky, rasistické aktivity, činnost šiřitelů dětské pornografie a jiné zločiny.

V původním znění směrnice, jak ji vypracovala komise, nic takového skutečně není. Už od léta loňského roku však roste tlak členských zemí na to, aby tato směrnice více zohlednila potřeby policie.

Švédsko, které předsedá unii, už koncem března údajně vypracovalo dokument o povinném archivování dat. K takovému dokumentu nebyl volný přístup stejně jako k většině dalších dokumentů k této věci, jež Statewatch cituje.

O celé této otázce se má znovu jednat v Radě ministrů vnitra koncem května.

Další šanci mají bezpečnostní složky v červnu, na Evropské radě v Göteborgu. Evropská rada sdružuje šéfy vlád unie. Schází se obvykle čtyřikrát ročně. Je to fakticky nejvyšší orgán unie. Pokud by se postavila za požadavky policií, musela by se tomu komise podřídit, i když dnes takové snahy odmítá.

Evropská komise má právo předkládat návrhy o všech normách platných v EU. Obvykle to však sama nedělá - reaguje na žádost států a na podněty Evropské rady.

Hovory a další spojení se v unii archivují už nyní po dobu jednoho až tří měsíců. Dělá se to ale čistě z účetních důvodů. Policie už mohla tyto záznamy použít přinejmenším ve Francii - podle některých zpráv jí pomohly v boji proti teroristům na Korsice.

V unii se už jednalo o archivování hovorů a dalších elektronických kontaktů v roce 1998, jak ukazují zmínky o ENFOPOL ve starších dokumentech z roku 1999. Státy EU však od tohoto kroku upustily, když se na veřejnost dostaly zprávy o Echelonu.

To má být americká síť, která s podporou řady států světa údajně sleduje, zachycuje a analyzuje veškeré hovory, faxy i maily ve světě. Její existence dosud nebyla spolehlivě potvrzena. V době diskusí o Echelonu nebylo politicky únosné prosazovat stejné opatření uvnitř EU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video