Etiopii totiž trápí kromě obrovské chudoby i negramotnost a nízká úroveň škol. Ve třídách je často i přes sto dětí, některé musí sedět na podlaze, protože už na ně nevyšlo místo v lavicích. A učitelé jim odříkávají látku, aniž by se přesvědčili, že jim jejich svěřenci vůbec rozumí. Žáci si tak toho ze školy moc neodnesou.
A právě poslední problém se snaží změnit vzdělávací centrum v Kotebe na předměstí Addis Abeby. Zajímavé je také tím, že před jeho budovou stojí cedule a na ní česká vlajka - provozuje ho totiž organizace Člověk v tísni a zaplatila ho česká vláda v rámci svých rozvojových projektů.
ChudobaEtiopie je v současné době jedním z nejchudších států a miliony lidí jsou závislé na zahraniční potravinové pomoci. Podepisují se na tom pravidelná dlouhá sucha, například kvůli nedostatku srážek v roce 2008 se počet lidí závislých na humanitární pomoci zvýšil ze 7,5 milionu na 13,7 milionu. V zemi je obrovská negramotnost, zhruba polovina Etiopanů neumí číst ani psát. Střední délka života je tam necelých 50 let. |
A pokud se žáci nic nenaučí, chudoba ze země nezmizí. Jenomže je to jako začarovaný kruh, jak mají etiopští učitelé moderně učit, když sami prošli zastaralým školstvím? Musí si to zkusit v praxi.
"Vysvětlujeme jim, jak vzbudit aktivitu ve třídě prostřednictvím her, jak průběžně hodnotit děti nebo třeba jak naplánovat látku," dodala Porybná. A tak se během čtyřtýdenního školení v Kotebe místní kantoři, z nichž mnozí učí už desítky let, občas mění na žáky a hrají hry.
Třeba tu nazvanou Kmen stromu a kořeny. Při ní se učitelé rozdělí do několika skupin, někteří představují strom a další kořeny. Ty se pak vydávají k dalším skupinám, se kterými probírají zadané téma. S poznatky se pak vrátí ke svému kmenu a společně zjištění analyzují a následně prezentují. Pochopí tak na vlastní kůži, jak je důležité, aby děti zaujali.
Člověk v tísniMá v Etiopii několik projektů, za peníze české vlády školí třeba učitele, dále pomáhá sirotkům, zlepšuje přístup k pitné vodě nebo například obnovuje lesy. Pomáhá také v případě humanitárních katastrof. - více o projektech organizace Člověk v tísni v Etiopii čtěte zde |
Centrem už od jeho otevření v únoru 2009 prošlo přes dvě stě kantorů. Dalších osmdesát ho navštěvuje nyní. "Předpokládáme, že během roku 2010 jich vyškolíme tak 360," podotkla Tereza Porybná.
Podobných kurzů je v Etiopii celá řada a pomáhá i fakt, že si problém se školstvím uvědomila i vláda a školství se stalo jednou z jejich priorit. Budování nových škol, i když často velmi jednoduchých, se projevilo v dramatickém zvýšení počtu dětí, které vůbec do školy chodí.
EtiopieEtiopie, dříve známá jako Habeš, je nejstarší africkou nezávislou zemí. Kromě pětileté italské okupace v letech 1936 až 1941, si ji kolonizátoři nikdy nepodmanili. Zato v roce 1974 marxistická junta zvaná Derg, jejímž členem byl i Mengistu Haile Mariam, svrhla etiopského císaře Haileho Selassieho a dostala se na příštích více než patnáct let k moci. Konec sedmdesátých let je někdy označován jako éra "rudého teroru", Mengistuův režim totiž tehdy povraždil statisíce odpůrců. Osmdesátá léta pak poznamenaly hladomory, kdy pomřely další statisíce až miliony Etiopanů. Podle televize BBC miliony dolarů, které v 80. letech poslal Západ na pomoc obětem hladomoru, použili povstalci k nákupu zbraní (peníze měl dostat i současný premiér Menes Zenawi). V roce 1991 režim padl a Mengistu ze země uprchl do Zimbabwe, kde pod ochranou tamějšího diktátora Roberta Mugabeho žije dodnes. A to přesto, že mu etiopský nejvyšší soud v roce 2008 vyměřil za genocidu v 70. letech trest smrti. V roce 1993 vyhlásila na Etiopii nezávislost Eritrea, což vyústilo ve válečný konflikt, který skončil smrtí desetitisíců lidí. Současný režim týdeník The Economist označil za "hybridní" s tím, že se pohybuje mezi "defektní demokracií" a "autoritářským režimem". Poslední volby, které u moci potvrdily premiéra Melese Zenawiho, zpochybnila opozice i zahraničí pozorovatelé. Při následných demonstracích policisté zabili desítky lidí, mnoho opozičních intelektuálů skončilo za mřížemi.
|
