"Prominutí se týká všech, jsou propuštěni a jejich ústavní práva byla obnovena. Zavázali se, že budou dodržovat zákon i ústavu. Doufám, že to bude pochopeno tak, že dostali druhou příležitost," řekl Zenawi.
Brány vězení v Addis Abebě opustilo celkem 38 lidí. Třicet představitelů opozice si odpykávalo doživotní tresty, šest mladších mužů dostalo tresty mezi 15 a 18 lety za účast na nepokojích a dva novináři měli ve vězení odsedět jeden až tři roky. Pět dalších bylo odsouzeno k doživotí v nepřítomnosti.
BBC uvedla, že odsouzení se ke zločinům přiznali a požádali Zenawiho o milost. O pravděpodobnosti tohoto kroku se spekulovalo, protože disidenti od počátku označovali kauzu za politickou a zcela odmítali proces uznat. První z nich už také po propuštění vládu kritizoval. Prohlásil, že omluvu podepsal pod nátlakem.
Ještě před čtrnácti dny byl osud vězněných nejistý. Oproti očekávání pro ně státní zástupce požadoval trest smrti. Soud ale odmítl obvinění z velezrady a genocidy a odsoudil obviněné "pouze" za podněcování k ozbrojené rebelii a útok na ústavní pořádek.
Mezi odsouzenými byly i některé významné figury. Patří k nim předseda opoziční Koalice pro jednotu a demokracii (CUD) Hailu Shawel nebo starosta Addis Abeby Berahnua Nega.
Propuštění vězni byli zavření od roku 2005. Policie je zadržela v souvislosti s všeobecnými volbami. V nich získala etiopská opozice nebývalé množství hlasů, ale volby poté prohlásila za zmanipulované. V ulicích vypukly protesty, ve kterých zahynulo kolem dvou set lidí.
Na propuštění vězňů silně tlačily Spojené státy. Etiopie rozhodně není vzorem demokratického státu, ale případná poprava opozičních politiků by asi byla příliš. Etiopie spolupracuje s Američany ve "válce proti terorismu". Loni v prosinci s podporou amerických bombardérů vyhnala ze Somálska vládu Svazu islámských soudů.
