| Etiopie a Eritrea vedou kvůli nepřesně vytyčené hranici spor o necelé čtyři stovky kilometrů čtverečních neúrodného pásma na severozápadní hranici. Eritrea byla původně etiopskou provincií; po referendu a klidné dohodě se v roce 1993 odtrhla. Po několika letech dobré spolupráce mezi oběma zeměmi Eritrea tuto oblast v květnu 1998 obsadila a přes výzvy mj. OSN i Organizace africké jednoty se odmítá stáhnout. Otevřené boje mezi oběma zeměmi afrického rohu propukly znovu v pátek 12. května 2000. |
Boje pokračují navzdory tlaku zahraničí, aby obě země uzavřely příměří. V těžce přístupném terénu jsou natěsnány desetitisíce vojáků, kteří se snaží vyhrát zřejmě nejhorší bitvu za poslední dva roky vzájemných pohraničních střetů.
Z pohraničních oblastí již údajně uprchlo na půl milionu Eritrejců.
Šedesátimilionová Etiopie má armádu o síle asi 350 tisíc mužů, zhruba čtyřmilionová Eritrea má ve zbrani na 180 tisíc mužů. Rada bezpečnosti OSN minulý týden uvalila embargo na vývoz zbraní do obou těchto zemí.
Eritrea oslavila výročí odtržení od Etiopie
Eritrea po dvanácti dnech bojů se sousední Etiopií přiznala těžkou porážku. Nejvyšší představitelé země však na slavnosti k sedmému výročí vyhlášení nezávislosti na Etiopii ujistili, že vojáci budou bránit zemi a zvítězí.
Prezident Isayas Afewerki ve svém projevu napadl Etiopii, že jejím cílem je zničit malý nezávislý stát u Rudého moře. "Etiopie nás napadla a my budeme bojovat proti této otevřené agresi více než kdykoli předtím. Zvítězíme," řekl desetitisícům lidí shromážděných v metropoli Asmaře.
Eritrea se odtrhla od Etiopie po referendu v roce 1993.
Vítězné tažení Etiopie má být zastaveno embargem
Rada bezpečnosti OSN odhlasovala 18. května 2000 embargo na dovoz všech braní do Etiopie a Eritreje, které spolu válčí o sporné území. Embargo bude platit nejméně jeden rok. Je to poprvé v historii Rady bezpečnosti, kdy bylo vyhlášeno časově omezené embargo na dovoz zbraní.
Etiopie zároveň oznámila, že dobyla první město na území nepřítele, které je strategicky klíčové: Barentu ležící 70 km hluboko ve vnitrozemí. Bylo hlavním zásobovacím centrem západní části eritrejské armády, sídlila tu i část jejího velení.
Za hraničními spory se ukrývají rozpory mnohem starší a hlubší
Na základě dohody o nezávislosti Eritrey v roce 1993 Etiopie ztratila přístup k Rudému moři a její obchod víceméně závisí na eritrejských přístavech Asab a Masawa.
Navíc se v průběhu let zcela odlišily politiky obou zemí vedených etiopským premiérem Melesem Zenawim a eritrejským prezidentem Isajasem Afewerkim, kteří svého času jako spojenci bojovali proti režimu etiopského diktátora Mengistua Haileho Mariama.
Etiopie si zvolila formu politické liberalizace založené na tržním hospodářství, Eritrea zůstala u centralizace moci.
K dovršení všeho v roce 1997 Eritrea vytvořila vlastní měnu - nakfu. Etiopci tedy začali při obchodní výměně požadovat od svého souseda devizy, které jsou v Eritreji vzácné.
Obě země, ale především Etiopie, trpěly dlouhými suchy. Hladem jsou v nich podle humanitárních organizací ohroženy miliony lidí.
 Barentu bylo hlavním zásobovacím centrem západní části eritrejské armády, sídlila tu i část jejího velení, 18. 5. 2000 |
