Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ETA „slaví“ 50 let od založení, Španělsko je v pohotovosti

  11:56aktualizováno  16:02
Španělské bezpečnostní složky jsou v nejvyšší pohotovosti. Dnes je to přesně 50 let od založení baskické separatistické organizace ETA, kterou úřady viní i z čerstvých pumových útoků. Teroristé ve Španělsku udeřili za dva dny hned dvakrát. Zabili dva lidi a desítky dalších zranili.

ETA, která bojuje za samostatný baskický stát, má za padesát let existence na kontě skoro 830 mrtvých a tisíce raněných.

Organizace byla původně jednou z hlavních opozičních sil proti fašistické diktatuře Franciska Franka. Ten proti ní nasadil veškerou sílu svých represivních orgánů, jenže organizaci se mu vyřídit nepodařilo.

O nic lépe se nedaří ani demokratickému Španělsku. Přestože Baskicku poskytlo velkou míru autonomie, kdy má samospráva volnou ruku například i při určování daní, ETA neúnavně volá po samostatnosti a nastražuje další bomby.

50 let ETa ve fotografiích

podívejte se

Početnost jejích akcí je taková, že když 11. března 2004 islamistická Al-Kajda při teroristickém útoku na madridská nádraží zabila 191 lidí, všichni v prvotním rozhořčení ukazovali právě na Basky.

Poslední léta ze Španělska a z Francie chodí s neúprosnou pravidelností zprávy o tom, jak se zase podařilo zatknout významné členy ETA a rozprášit jejich tajnou buňku. Jenomže nikdy to nevede k tomu, že by fungování celé organizace bylo kvůli policejním zásahům nějak významně narušeno. V ETA vždy povstanou noví bojovníci, takže se stejnou pravidelností se objevují informace o nových útocích.

Dva podezřelí

V souvislosti s útokem na Mallorce pátrá španělská policie po dvou podezřelých mužích, napsal deník El Mundo s odvoláním na prefekturu na Baleárských ostrovech.

Ministerstvo bezpečnosti také zveřejnilo fotografie šesti údajných členů ETA, ale neupřesnilo, zda jsou podezřelí z posledních útoků.

Důkazem jsou i uplynulé dva dny, kdy separatisté udeřili hned dvakrát. Ve středu vybuchla bomba nastražená v autě u kasáren četnictva v Burgosu na severu země, lehce zranila 64 lidí, včetně žen a dětí. - o atentátu si přečtěte zde

O den později se ozvala exploze před kasárnami ve městě Palmanova na Mallorce. Zemřeli dva četníci a Španělsko kvůli atentátu načas uzavřelo vzdušný i námořní prostor.

Teroristé v tomto případě bombu připevnili na spodek jednoho ze zaparkovaných aut a v okamžiku, kdy do něj četníci nastoupili, nálož odpálili. - čtěte Výbuch na Mallorce zabil dva četníky, vzdušný prostor je opět otevřený

Analytici soudí, že ETA chce prostě vládě i stoupencům ukázat, že neztratila na síle. Proto jsou dnes, v den padesátých "narozenin", ozbrojené složky v pohotovosti.

"Vláda vydala rozkazy bezpečnostním složkám, aby se uvedly do nejvyšší pohotovosti, zdvojnásobily svou práci a zvýšily snahu ochránit samy sebe před těmito odpornými vrahy," prohlásil premiér José Luis Zapatero.

Baskicko a jeho svoboda

ETA (Baskicko a jeho svoboda) byla založena 31. července 1959 a za dobu ozbrojeného boje za samostatný stát Basků od roku 1968 připravila o život skoro 830 lidí. Nejčastěji útočila na četníky, policii a politiky, kteří se stavěli proti nezávislosti Baskicka. Skupina zavraždila už více než 200 příslušníků Civilní gardy.

Za teroristickou organizaci ji považuje nejen Španělsko, ale i Evropská unie a Spojené státy.

Tiskovka

Organizace zpočátku bojovala proti režimu generála Franka, za jehož vlády byl zakázán baskický jazyk a intelektuálové byli zatýkáni a mučeni pouze pro své politické či kulturní názory. Po Frankově smrti v roce 1975 se situace změnila. Baskicko má dnes větší autonomii - má vlastní parlament, policii a vybírá své vlastní daně.

Baskičtí separatisté postupně ztráceli podporu, v roce 1997 vyšlo do ulic španělských měst více než 6 milionů lidí a žádalo ukončení násilí. Vyprovokovala je smrt devětadvacetiletého úředníka Miguela Angela Blanka, kterého baskičtí separatisté unesli, a když vláda nesplnila jejich požadavky, střelili ho dvakrát do hlavy.

Útok na civilní gardu

V roce 2006 vyhlásila ETA příměří, nicméně ještě v témže roce ho porušila, když podnikla pumový útok na garáže madridského letiště, při němž zemřeli dva lidé.

Čtvrteční útok v turisty hojně navštěvované oblasti podle některých komentářů ukázal, že ETA hodlá znovu vést takzvanou letní kampaň, během níž útočí v předních letoviscích s cílem poškodit turistiku ve Španělsku. Loni explodovalo několik bomb na Costa del Sol a v Kantábrii. Posledními dvěma útoky však ETA spustila dlouho nevídanou krvavou kampaň, která má zřejmě také ukázat její akceschopnost.

Zdroj: BBC a ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.