Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ETA „slaví“ 50 let od založení, Španělsko je v pohotovosti

  11:56aktualizováno  16:02
Španělské bezpečnostní složky jsou v nejvyšší pohotovosti. Dnes je to přesně 50 let od založení baskické separatistické organizace ETA, kterou úřady viní i z čerstvých pumových útoků. Teroristé ve Španělsku udeřili za dva dny hned dvakrát. Zabili dva lidi a desítky dalších zranili.

ETA, která bojuje za samostatný baskický stát, má za padesát let existence na kontě skoro 830 mrtvých a tisíce raněných.

Organizace byla původně jednou z hlavních opozičních sil proti fašistické diktatuře Franciska Franka. Ten proti ní nasadil veškerou sílu svých represivních orgánů, jenže organizaci se mu vyřídit nepodařilo.

O nic lépe se nedaří ani demokratickému Španělsku. Přestože Baskicku poskytlo velkou míru autonomie, kdy má samospráva volnou ruku například i při určování daní, ETA neúnavně volá po samostatnosti a nastražuje další bomby.

50 let ETa ve fotografiích

podívejte se

Početnost jejích akcí je taková, že když 11. března 2004 islamistická Al-Kajda při teroristickém útoku na madridská nádraží zabila 191 lidí, všichni v prvotním rozhořčení ukazovali právě na Basky.

Poslední léta ze Španělska a z Francie chodí s neúprosnou pravidelností zprávy o tom, jak se zase podařilo zatknout významné členy ETA a rozprášit jejich tajnou buňku. Jenomže nikdy to nevede k tomu, že by fungování celé organizace bylo kvůli policejním zásahům nějak významně narušeno. V ETA vždy povstanou noví bojovníci, takže se stejnou pravidelností se objevují informace o nových útocích.

Dva podezřelí

V souvislosti s útokem na Mallorce pátrá španělská policie po dvou podezřelých mužích, napsal deník El Mundo s odvoláním na prefekturu na Baleárských ostrovech.

Ministerstvo bezpečnosti také zveřejnilo fotografie šesti údajných členů ETA, ale neupřesnilo, zda jsou podezřelí z posledních útoků.

Důkazem jsou i uplynulé dva dny, kdy separatisté udeřili hned dvakrát. Ve středu vybuchla bomba nastražená v autě u kasáren četnictva v Burgosu na severu země, lehce zranila 64 lidí, včetně žen a dětí. - o atentátu si přečtěte zde

O den později se ozvala exploze před kasárnami ve městě Palmanova na Mallorce. Zemřeli dva četníci a Španělsko kvůli atentátu načas uzavřelo vzdušný i námořní prostor.

Teroristé v tomto případě bombu připevnili na spodek jednoho ze zaparkovaných aut a v okamžiku, kdy do něj četníci nastoupili, nálož odpálili. - čtěte Výbuch na Mallorce zabil dva četníky, vzdušný prostor je opět otevřený

Analytici soudí, že ETA chce prostě vládě i stoupencům ukázat, že neztratila na síle. Proto jsou dnes, v den padesátých "narozenin", ozbrojené složky v pohotovosti.

"Vláda vydala rozkazy bezpečnostním složkám, aby se uvedly do nejvyšší pohotovosti, zdvojnásobily svou práci a zvýšily snahu ochránit samy sebe před těmito odpornými vrahy," prohlásil premiér José Luis Zapatero.

Baskicko a jeho svoboda

ETA (Baskicko a jeho svoboda) byla založena 31. července 1959 a za dobu ozbrojeného boje za samostatný stát Basků od roku 1968 připravila o život skoro 830 lidí. Nejčastěji útočila na četníky, policii a politiky, kteří se stavěli proti nezávislosti Baskicka. Skupina zavraždila už více než 200 příslušníků Civilní gardy.

Za teroristickou organizaci ji považuje nejen Španělsko, ale i Evropská unie a Spojené státy.

Tiskovka

Organizace zpočátku bojovala proti režimu generála Franka, za jehož vlády byl zakázán baskický jazyk a intelektuálové byli zatýkáni a mučeni pouze pro své politické či kulturní názory. Po Frankově smrti v roce 1975 se situace změnila. Baskicko má dnes větší autonomii - má vlastní parlament, policii a vybírá své vlastní daně.

Baskičtí separatisté postupně ztráceli podporu, v roce 1997 vyšlo do ulic španělských měst více než 6 milionů lidí a žádalo ukončení násilí. Vyprovokovala je smrt devětadvacetiletého úředníka Miguela Angela Blanka, kterého baskičtí separatisté unesli, a když vláda nesplnila jejich požadavky, střelili ho dvakrát do hlavy.

Útok na civilní gardu

V roce 2006 vyhlásila ETA příměří, nicméně ještě v témže roce ho porušila, když podnikla pumový útok na garáže madridského letiště, při němž zemřeli dva lidé.

Čtvrteční útok v turisty hojně navštěvované oblasti podle některých komentářů ukázal, že ETA hodlá znovu vést takzvanou letní kampaň, během níž útočí v předních letoviscích s cílem poškodit turistiku ve Španělsku. Loni explodovalo několik bomb na Costa del Sol a v Kantábrii. Posledními dvěma útoky však ETA spustila dlouho nevídanou krvavou kampaň, která má zřejmě také ukázat její akceschopnost.

Zdroj: BBC a ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.