K incidentu došlo v tiskovém centru ruského deníku, kde Kaljurandová chystala konferenci. Během ní si chtěla stěžovat na nedostatečnou policejní ochranu estonského zastupitelského úřadu.
Zhruba 25 aktivistů z prokremelské skupiny Naši ale plány překazilo. S výkřiky "hanba Estonsku" a "fašismus nepovolíme" vtrhli do centra. Až k velvyslankyni se ale nedostali. Pomocí slzného plynu je zastavili její tělesní strážci.
"Organizace Naši podnikla útok. Byl zjevně namířen proti mně, ale nikdo se do mé těsné blízkosti nedostal. Nikdo se mě nedotkl," řekla velvyslankyně novinářům po téměř hodinovém zdržení.
K dalším konfliktům došlo i přímo před estonským velvyslanectvím. To už týden obléhají mladí aktivisté. Údajně zablokovali vchod do budovy, a bránili tak diplomatům v pohybu.
Velvyslanectví zavírá
Estonsko se tvrdě ohradilo jak proti útokům, tak proti nedostatečné ochraně ze strany ruských úřadů. "Fyzické útoky na diplomatického představitele Estonské republiky jsou bezprecedentní a naprosto neomluvitelné," stojí v prohlášení ministerstva zahraničí. Estonsko se také rozhodlo, že ambasádu uzavře.
Rusové na výhrady reagují rezervovaně. Estonci si podle nich mohou za útoky sami. "Emoce jsou vybičované a my věříme, že za to může estonská strana," tvrdí mluvčí ministerstva zahraničí Michail Kamynin.
Napětí mezi oběma zeměmi panuje od minulého týdne, kdy estonská vláda odstranila z centra Tallinu bronzovou sochu rudoarmějce a ostatky vojáků, které se v její blízkosti nacházely. Popudila tím rusky hovořící obyvatelstvo, které tvoří polovinu tallinské populace. Následovaly tři noci protestů, při kterých zemřel jeden člověk a 153 bylo zraněno. - více zde
Putinova pověst v Evropě
Kreml reaguje na dění v Tallinu od počátku podrážděně. Rusky mluvící třetina obyvatel je podle něj diskriminována, část z ní například stále nemá estonské občanství.
Horní komora ruského parlamentu v důsledku odstranění pomníku 2. světové války navrhla, aby Rusko s Estonci přerušilo diplomatické kontakty.
Došlo i na osvědčený ruský nástroj: použití zásob ropy a plynu jako politické zbraně. Rusové oznámili, že přerušují vlakové spojení s estonskými přístavy, které sloužilo k přepravě ropných produktů. Přispěchali ale s vysvětlením, že za pauzou není politický motiv, ale údržba trati.
The Economist uvedl, že ačkoli Rusové míří na malé Estonsko často a bez rizik, nyní mají důvod se krotit. Odchod Putinových příznivců z evropské politiky - Gerharda Schrödera a nově i Jacquese Chiraca - vede k tomu, že se Rusko v rámci EU musí opírat o menší státy. A mezi ně Estonsko patří.
Evropská unie už na moskevské potyčky reagovala. Mluvčí Komise vyzvala ruské úřady, aby plnily závazky a ochránily ambasádu. Oznámila také, že EU do Ruska vyšle delegaci.
