Estonsko vidí v Česku spojence

Praha - Snaha Estonska o členství v Severoatlantické alianci byla jedním z hlavních témat, o nichž v Praze jednal předseda estonského parlamentu Toomas Savi. Estonsko patří mezi státy, které zřejmě vstoupí do NATO už po podzimním summitu v Praze, ačkoli proti členství pobaltských zemí v alianci má výhrady Rusko.

Savi se setkal ve čtvrtek s předsedy obou komor parlamentu Václavem Klausem a Petrem Pithartem, na jehož pozvání přicestoval.

Předseda estonského parlamentu Toomas Savi se domnívá, že se po očekávaném vstupu jeho země do NATO by se mohly zlepšit vztahy s Ruskem. Uvedl to právě po
setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem.

"Když se Polsko, Maďarsko a Česká republika staly členy NATO, jejich vztahy s Ruskem se podstatně zlepšily. Z této historické zkušenosti vyplývá, že totéž by se mohlo odehrát i ve vztahu Estonska a Ruska," řekl Savi.

Rusko je proti předpokládanému členství Litvy, Lotyšska a Estonska v NATO, ale rozhodlo se tuto skutečnost respektovat.

Savi připomněl, že po teroristických útocích na USA se zlepšily vztahy mezi NATO a Ruskem. I v chování ruského prezidenta Vladimíra Putina nastaly určité posuny, podotkl bez bližšího upřesnění Savi.

Předseda estonského parlamentu poděkoval českým představitelům za podporu vstupu Estonska i dalších dvou pobaltských zemí do NATO.

Pithart uvedl, že se Savim hovořil i o společných problémech obou zemí v jednáních o přistoupení k Evropské unii. Konkrétně hovořili o přechodných opatřeních, která chce EU uplatňovat vůči kandidátským zemím. Pithart podotkl, že Savi svou návštěvou oplatil cestu senátorů do Estonska v únoru 1998.

"Na rozdíl od ostatních zemí, o nichž se hovoří jako o potenciálních
kandidátech příštího rozšíření NATO, hraje v případě pobaltského areálu roli velká řada faktorů jak na globální úrovni - zejména  pozice Ruska v celosvětové a evropské politice, vývoj celkové koncepce evropské bezpečnostní architektury, tak na úrovni regionální - ruská politika vůči pobaltským zemím, vztahy mezi jednotlivými pobaltskými zeměmi a Ruskem, angažovanost zejména skandinávských zemí a Polska v Pobaltí," konstatoval právník a politolog Ivo Pospíšil, který je spoluautorem knihy Pobaltí v transformaci.

Savi jednal také s předsedou vlády Milošem Zemanem. O otázkách souvisejících s NATO měl hovořit i s náměstkem ministra obrany Štefanem Fülem a předsedou senátního výboru pro obranu Michaelem Žantovským.

Estonsko se stejně jako Česká republika připravuje i na členství v Evropské unii. Proces rozšiřování EU bude námětem rozhovorů Saviho s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a s předsedou senátního výboru pro evropskou integraci Jiřím Skalickým.

Představitelé pobaltských zemí - Litvy, Lotyšska a Estonska - jsou v Praze v poslední době poměrně častými hosty. V Česku vidí spojence ve svém úsilí o začlenění do aliance.

"Pozice jednotlivých zemí v Pobaltí se dnes liší právě z hlediska různé kvality vztahů s Ruskou federací ať už jde o problémy spojené se stanovováním vzájemných státních hranic, postavení početné ruskojazyčné menšiny v těchto zemích či územního režimu kaliningradské oblasti," konstatoval Ivo Pospíšil. 

Podle něj ale zejména Estonsko učinilo v průběhu devadesátých let zásadní modernizaci armády a bezpečnostních složek, takže po technické stránce je dnes na vstup do NATO plně připraveno. "Jde o to, zda při rozhodování o další vlně rozšiřování převáží politická či spíše technická kritéria. Proto je také politická podpora nových členů NATO, včetně České republiky, pro Estonsko a ostatní pobaltské země klíčová," podotkl Pospíšil.

Naposledy byl v České republice koncem února místopředseda litevského parlamentu. Naopak Lotyšsku pobýval v únoru ministr zahraničí Jan Kavan. Začátkem května mají přijet do České republiky prezidenti všech tří pobaltských zemí.