Esesák podlehl rakovině

Bývalý důstojník nacistických jednotek SS Julius Viel podlehl rakovině. Třiaosmdesátiletého muže odsoudila německá justice v roce 2001 k dvanácti letům vězení za vraždu sedmi židovských vězňů z Terezína. Viel se proti rozsudku odvolal. Špatné zdraví předtím pomohlo Vielovi z vazby, když byl propuštěn z vězeňské nemocnice do normálního zdravotnického zařízení.

Několik hodin před Vielovou smrtí agentury oznámily, že odvolací řízení s bývalým důstojníkem SS u německého nejvyššího soudu v Karlsruhe se kvůli jeho špatnému zdraví zřejmě neuskuteční.

Kromě Viela, který zavraždění vězňů popírá a hned po vynesení rozsudku v dubnu 2001 verdikt napadl, se odvolal i státní žalobce. Místo dvanácti let chtěl pro bývalého důstojníka nejvyšší, doživotní trest.

Vielův stav lékaři několik týdnů před jeho smrtí označili za vážný a uvedli, že odsouzený není schopen komunikovat s okolím. Pokud by se ovšem zdravotní stav odsouzeného, který trpí rakovnou, zlepšil, musel by výkon trestu znovu nastoupit.

Viel vraždil v Terezíně
Soud v jihoněmeckém Ravensburgu odsoudil Viela k 12 letům vězení za to, že na jaře roku 1945 zastřelil sedm židovských vězňů z terezínského ghetta.

Soudce odůvodnil rozsudek tím, že tak dlouho od války jde o spravedlivý časově ohraničený trest. Podle obžaloby jednal tehdy osmadvacetiletý untersturmführer (poručík) z nízkých pohnutek a na základě vražedných choutek.

SOUD ROZHODUJE TAKÉ
O ODVOLÁNÍ MALLOTHA

Nejvyšší soud v Karlsruhe rozhoduje o odvolání bývalého dozorce v terezínské káznici gestapa Antona Mallotha. Nižší soud v Mnichově v květnu 2001 uložil 89letému muži doživotní trest za nejméně jednu prokázanou vraždu židovského vězně a jeden pokus o tento zločin.

více zde

Brutalita zarážela i ostatní dozorce
V procesu s bývalým příslušníkem elitních nacistických jednotek SS, který byl zahájen loni v prosinci, vypovídal jako svědek pětasedmdesátiletý kanadský profesor ekonomie a někdejší Vielův podřízený na radistické škole SS Adalbert Lallier. Ten na čin upozorňoval už po válce. Koncem devadesátých let se znovu rozhodl ulehčit svému svědomí a přihlásil se ke svědectví.

Lallier tvrdil, že viděl jak Viel vězně zavraždil, když s velkou skupinou asi 1500 nuceně nasazených hloubili u Litoměřic protitankové příkopy proti blížící se Rudé armádě. "Vzal pušku z hromady zbraní, z dvacetimetrové vzdálenosti vypálil deset střel na židovské vězně a sedm z nich zastřelil," líčil svědek. Vielova brutalita prý poděsila i ostatní dozorce. "Vzpomínky pro mne byly životním utrpením," tvrdil u ravensburského soudu Lallier motivy svého svědectví.

Vielovi obhájci však Lallierovy výpovědi zpochybňovali: Prý si po 55 letech sotva může detailně událost pamatovat.

LALLIER UMOŽNIL
OBNOVIT VYŠETŘOVÁNÍ

Lallierovo svědectví umožnilo obnovit vyšetřování, které bylo v šedesátých letech pro nedostatek důkazů zastaveno. Vyšetřovatelé vyslechli téměř 400 svědků a pátrali v německých a českých archivech.

Viel: Svědka neznám
Výpověď hlavního svědka napadl i Viel. Popřel, že by někoho zavraždil a tvrdil, že si ho justice plete s někým jiným. Tvrdí, že svědka vůbec nezná, a jeho obvinění označil za bezuzdnou nestydatost. "Dovedu si představit, že se chce vysvobodit na můj úkor," prohlásil.

Na řadu otázek odpovídal Julius Viel pouze "nevím" nebo "nevzpomínám si". Do zatčení v říjnu 1999 žil jako bezúhonný občan ve Wangenu u Bodamského jezera. Před penzí pracoval delší dobu jako novinář pro regionální list Stuttgarter Zeitung.

Několik dalších příslušníků stejné jednotky, kteří byli k soudu předvolání, obvinění proti Vielovi nepotvrdilo. Podle Lalliera tito muži zřejmě nadále ctí zásadu jednotek  - mlčenlivost. To, že se ještě cítí vázáni heslem SS "naší ctí je věrnost" tvrdil i žalobce Kurt Schrimm.

Bývalý příslušník elitních nacistických jednotek SS Julius Viel stanul před zemským soudem v jihoněmeckém Ravensburgu kvůli podezření ze sedminásobné vraždy židovských vězňů na Litoměřicku koncem druhé světové války (4. prosince 2000).