Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Esesák podlehl rakovině

  18:03aktualizováno  18:03
Bývalý důstojník nacistických jednotek SS Julius Viel podlehl rakovině. Třiaosmdesátiletého muže odsoudila německá justice v roce 2001 k dvanácti letům vězení za vraždu sedmi židovských vězňů z Terezína. Viel se proti rozsudku odvolal. Špatné zdraví předtím pomohlo Vielovi z vazby, když byl propuštěn z vězeňské nemocnice do normálního zdravotnického zařízení.

Několik hodin před Vielovou smrtí agentury oznámily, že odvolací řízení s bývalým důstojníkem SS u německého nejvyššího soudu v Karlsruhe se kvůli jeho špatnému zdraví zřejmě neuskuteční.

Kromě Viela, který zavraždění vězňů popírá a hned po vynesení rozsudku v dubnu 2001 verdikt napadl, se odvolal i státní žalobce. Místo dvanácti let chtěl pro bývalého důstojníka nejvyšší, doživotní trest.

Vielův stav lékaři několik týdnů před jeho smrtí označili za vážný a uvedli, že odsouzený není schopen komunikovat s okolím. Pokud by se ovšem zdravotní stav odsouzeného, který trpí rakovnou, zlepšil, musel by výkon trestu znovu nastoupit.

Viel vraždil v Terezíně
Soud v jihoněmeckém Ravensburgu odsoudil Viela k 12 letům vězení za to, že na jaře roku 1945 zastřelil sedm židovských vězňů z terezínského ghetta.

Soudce odůvodnil rozsudek tím, že tak dlouho od války jde o spravedlivý časově ohraničený trest. Podle obžaloby jednal tehdy osmadvacetiletý untersturmführer (poručík) z nízkých pohnutek a na základě vražedných choutek.

SOUD ROZHODUJE TAKÉ
O ODVOLÁNÍ MALLOTHA

Nejvyšší soud v Karlsruhe rozhoduje o odvolání bývalého dozorce v terezínské káznici gestapa Antona Mallotha. Nižší soud v Mnichově v květnu 2001 uložil 89letému muži doživotní trest za nejméně jednu prokázanou vraždu židovského vězně a jeden pokus o tento zločin.

více zde

Brutalita zarážela i ostatní dozorce
V procesu s bývalým příslušníkem elitních nacistických jednotek SS, který byl zahájen loni v prosinci, vypovídal jako svědek pětasedmdesátiletý kanadský profesor ekonomie a někdejší Vielův podřízený na radistické škole SS Adalbert Lallier. Ten na čin upozorňoval už po válce. Koncem devadesátých let se znovu rozhodl ulehčit svému svědomí a přihlásil se ke svědectví.

Lallier tvrdil, že viděl jak Viel vězně zavraždil, když s velkou skupinou asi 1500 nuceně nasazených hloubili u Litoměřic protitankové příkopy proti blížící se Rudé armádě. "Vzal pušku z hromady zbraní, z dvacetimetrové vzdálenosti vypálil deset střel na židovské vězně a sedm z nich zastřelil," líčil svědek. Vielova brutalita prý poděsila i ostatní dozorce. "Vzpomínky pro mne byly životním utrpením," tvrdil u ravensburského soudu Lallier motivy svého svědectví.

Vielovi obhájci však Lallierovy výpovědi zpochybňovali: Prý si po 55 letech sotva může detailně událost pamatovat.

LALLIER UMOŽNIL
OBNOVIT VYŠETŘOVÁNÍ

Lallierovo svědectví umožnilo obnovit vyšetřování, které bylo v šedesátých letech pro nedostatek důkazů zastaveno. Vyšetřovatelé vyslechli téměř 400 svědků a pátrali v německých a českých archivech.

Viel: Svědka neznám
Výpověď hlavního svědka napadl i Viel. Popřel, že by někoho zavraždil a tvrdil, že si ho justice plete s někým jiným. Tvrdí, že svědka vůbec nezná, a jeho obvinění označil za bezuzdnou nestydatost. "Dovedu si představit, že se chce vysvobodit na můj úkor," prohlásil.

Na řadu otázek odpovídal Julius Viel pouze "nevím" nebo "nevzpomínám si". Do zatčení v říjnu 1999 žil jako bezúhonný občan ve Wangenu u Bodamského jezera. Před penzí pracoval delší dobu jako novinář pro regionální list Stuttgarter Zeitung.

Několik dalších příslušníků stejné jednotky, kteří byli k soudu předvolání, obvinění proti Vielovi nepotvrdilo. Podle Lalliera tito muži zřejmě nadále ctí zásadu jednotek  - mlčenlivost. To, že se ještě cítí vázáni heslem SS "naší ctí je věrnost" tvrdil i žalobce Kurt Schrimm.

Bývalý příslušník elitních nacistických jednotek SS Julius Viel stanul před zemským soudem v jihoněmeckém Ravensburgu kvůli podezření ze sedminásobné vraždy židovských vězňů na Litoměřicku koncem druhé světové války (4. prosince 2000).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.