"Esesman šel kolem bloku, kde byli ubytováni studenti. Konstatoval, že nějak pomalu vstávají, vyhnal je z bloků, kázal jim lehnout si do sněhu. Pak přivedl politické vězně z jiného bloku a přikázal jim zasypat studenty sněhem," vzpomínal na události roku 1940 Šabršula.
Právě prochladnutí bylo častým důvodem smrti studentů, kteří se dostali do koncentračních táborů po zatýkání v listopadu 1939. Čelili ale i týrání od dozorců. "V Sachsenhausenu byl jeden, kterému přezdívali ´Der eisene Gustav´, tedy ´Želený Gustav´. Ten si vždycky vzal železnou hůl a nějakého vězně zranil nebo i usmrtil," dodal Šabršula.
Právě on je jedním z již mála přeživších přímých účastníků událostí, které vyvrcholily 17. listopadu 1939.
Původně tichá demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky tehdy stála život dva mladé lidi - místopředsedu studentské samosprávy Hlávkovy koleje, medika Jana Opletala a pekařského dělníka Václava Sedláčka. Protest přerostl v demonstrace proti okupaci země, tu následně krvavě potlačili nacisté. Popravili představitele studentských organizací, zavřeli univerzity a do koncentračních táborů odvlekli stovky vysokoškoláků. O 50 let později se stala připomínka studentského odporu základem sametové revoluce.
Česká republika si 17. listopad každoročně připomíná Dnem boje za svobodu a demokracii, který je státním svátkem.
Obě události si čeští politici, pamětníci i veřejnost připomněli ve čtvrtek u Hlávkovy koleje v Praze. Kladení věnců předcházela husitská píseň Kdož jsú boží bojovníci a slovo prezidenta Václava Klause. Podle něj mají události obou 17. listopadů nadčasový význam, obě se ale liší.
"V roce 1989 už byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu už stačil malý náraz. V roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil, a proto i následky byly zcela odlišné," uvedl prezident.
"Nacisté správně pochopili, že pro porobení našeho národa je překážkou česká inteligence, která byla tehdy, asi více než dnes, strážcem naší národní suverenity, svobody a demokracie a která uchovávala a aktivně šířila odkaz Masarykovy republiky. Právě proto směřoval první velký úder nacistického teroru proti ní," připomněl tehdejší události Klaus.
