Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Esesák mlátil studenty kovovou tyčí, vzpomínal pamětník listopadu 1939

  10:27aktualizováno  10:27
Jedním z míst, kde si veřejnost připomínala ve čtvrtek 17. listopad 1939 a 1989, byla i pražská Hlávkova kolej. Svůj projev tam přednesl prezident Václav Klaus. Pamětník Jan Šabršula zavzpomínal na zatýkání vysokoškolských studentů a jejich umírání v koncentračních táborech.

"Esesman šel kolem bloku, kde byli ubytováni studenti. Konstatoval, že nějak pomalu vstávají, vyhnal je z bloků, kázal jim lehnout si do sněhu. Pak přivedl politické vězně z jiného bloku a přikázal jim zasypat studenty sněhem," vzpomínal na události roku 1940 Šabršula.

Právě prochladnutí bylo častým důvodem smrti studentů, kteří se dostali do koncentračních táborů po zatýkání v listopadu 1939. Čelili ale i týrání od dozorců. "V Sachsenhausenu byl jeden, kterému přezdívali ´Der eisene Gustav´, tedy ´Želený Gustav´. Ten si vždycky vzal železnou hůl a nějakého vězně zranil nebo i usmrtil," dodal Šabršula.

Vzpomínka na 17. listopad

Právě on je jedním z již mála přeživších přímých účastníků událostí, které vyvrcholily 17. listopadu 1939.

Původně tichá demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky tehdy stála život dva mladé lidi - místopředsedu studentské samosprávy Hlávkovy koleje, medika Jana Opletala a pekařského dělníka Václava Sedláčka. Protest přerostl v demonstrace proti okupaci země, tu následně krvavě potlačili nacisté. Popravili představitele studentských organizací, zavřeli univerzity a do koncentračních táborů odvlekli stovky vysokoškoláků. O 50 let později se stala připomínka studentského odporu základem sametové revoluce.

Česká republika si 17. listopad každoročně připomíná Dnem boje za svobodu a demokracii, který je státním svátkem.

Obě události si čeští politici, pamětníci i veřejnost připomněli ve čtvrtek u Hlávkovy koleje v Praze. Kladení věnců předcházela husitská píseň Kdož jsú boží bojovníci a slovo prezidenta Václava Klause. Podle něj mají události obou 17. listopadů nadčasový význam, obě se ale liší.

"V roce 1989 už byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu už stačil malý náraz. V roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil, a proto i následky byly zcela odlišné," uvedl prezident.

"Nacisté správně pochopili, že pro porobení našeho národa je překážkou česká inteligence, která byla tehdy, asi více než dnes, strážcem naší národní suverenity, svobody a demokracie a která uchovávala a aktivně šířila odkaz Masarykovy republiky. Právě proto směřoval první velký úder nacistického teroru proti ní," připomněl tehdejší události Klaus.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.