Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Esemeskové“ děti nastavily nová pravidla češtiny

  1:07aktualizováno  1:07
Žákovi, který se před tabulí svěří, že nemohl "písnout" úkol, protože se mu "kousnul texťák", už učitel hlavu neutrhne. Kantoři i jazykovědci uznali, že čeština se v poslední době prudce mění. A přestávají se novým trendům bránit.

Výuku oficiální češtiny na školách neztěžují ani tak nová slova či tvary jako fakt, že v esemeskách či na internetovém chatu se děti nemusí párat s pravopisem. Ilustrační foto. | foto: iDNES.cz

Můžete říct, že jste si "vypálili cédéčko", "naskenovali buklet" nebo "začetovali s novým kontaktem". Anebo že jste si "zapsali údaje na kompaktní disk", "okopírovali brožurku" nebo "v internetové diskusi popovídali s novým známým". Jak je to správně?

Podle češtinářů je možné obojí. Už neprotestují ani proti první variantě, která je praktičtější.

Ze škol v poslední době pomalu mizí situace, kdy kantor žáka napomíná, aby při zkoušení mluvil spisovně, jinak dostane pětku. Od "esemeskových" dětí chtějí hlavně to, aby se dokázaly srozumitelně vyjadřovat a věděly, co vlastně říkají.

. Umíte pravopis?

Vyplňte si Svěrákův diktát na iDNES.cz

"Důležitější než jednotlivá pravidla je umět pořádně číst a psát – tedy rozumět textu," říká češtinář Hynek Bouchal z havlíčkobrodského gymnázia. Spisovnou češtinu se však žáci musí naučit, aby mohli formulovat složitější myšlenky třeba ve společenských vědách a uměli psát formálnější dokumenty – v tom učitelé nehodlají ustupovat.

I jazykovědci přiznávají, že rozdíl mezi spisovnou a každodenní češtinou se stále více stírá. "Třeba slovo kliknout se stává běžnou součástí spisovné češtiny. Ujalo se dřív, než se dostalo do slovníků," říká přední český jazykovědec Jiří Kraus.

Výuku oficiální češtiny na školách neztěžují ani tak nová slova či tvary jako fakt, že v esemeskách či na internetovém chatu se děti nemusí "párat" s pravopisem – nejenže je nikdo nekontroluje, ale psát bezchybně zkrátka není "in".

S/z dělá větší potíže než i/y
"Shlížejí na shon lidí. Zhlédnout při jedné návštěvě všechno lze jenom stěží." Napsali jste správně všechna "s" a "z" v diktátu, který v první školní den četl z televizní obrazovky Zdeněk Svěrák? S písmeny "s" a "z" na začátku slov Češi zápasí mnohem více než třeba s tvrdým a měkkým y/i. Dlouho váhají i při psaní velkých písmen a zájmen "mě" a "mně". - vyplňte si Svěrákův diktát zde

A chyby nekončí jen u pravopisu. I lidé, kteří se snaží udělat dobrý dojem na veřejnosti, jsou schopni říci, že "děvčata šly" místo "děvčata šla", česká slova nahrazují anglickými ("zasejfuju, zdylítuju") a používají podivné vazby typu: "problém je o tom, že".

"Málo mluvíme na veřejnosti, ani ve škole se děti nemusí vyjadřovat nahlas a třeba vysokou je možné absolvovat v podstatě přes internet. To se samozřejmě projeví i na úrovni jazyka," říká jazykovědec Jiří Kraus z pražské fakulty sociálních věd.

Spisovně se nemluví, ale píše
I učitelé si všímají, že naučit žáky pravidla mluvnice i pravopisu je těžší než před pár lety. "Když píší esemesky, nedívají se, jestli tam mají dobře shodu podmětu s přísudkem. Moderní způsob komunikace nabourává pravopis jako takový," upozorňuje češtinář na víceletém gymnáziu Aleš Říman. "Na děti působí mnohem víc vlivů a učení spisovné češtiny ve škole je proto těžší," přidává se Jiří Luka, učitel na prvním stupni a vítěz ceny Zlatý Amos.

Jinými slovy: každodenní jazyk školáků a pravidla v učebnicích se diametrálně liší. Možnosti, jak je vzájemně přiblížit, jsou dvě: buď jazykovědci vyjdou moderním trendům vstříc a pravidla zjednoduší, anebo se učitelé smíří s tím, že oficiální, správný jazyk se používá jen při formálních příležitostech, nikoli o přestávkách či tělocviku.

Jazykovědci i učitelé volí druhou možnost. A zdá se, že s tím nemají sebemenší problém. "Při zkoušení z literatury žáky nenutím, aby mluvili spisovně. Chci, aby si uvědomili, že spisovná čeština je pro oficiální a spíš písemný styk. Nemluví se jí, ale píše," říká učitel češtiny Hynek Bouchal.

Zároveň zdůrazňuje, že by pravidla rozhodně nezjednodušoval. "Když chcete třeba ve filozofii vyjádřit složitější myšlenku, obecná čeština vám nestačí. Pokud správnou češtinu neznáte, svědčí to právě o tom, že nedokážete vyjadřovat těžší myšlenky," podotýká Bouchal.

To, že se lidé musí kultivovanou češtinu dlouho učit, má i své výhody. "Díky tomu, jak je složitá, se dá rozlišit třeba inteligence toho, kdo žádá o práci. Za špatně umístěné čárky vám nikdo nadávat nebude, ale pokud máte chyby třeba ve vyjmenovaných slovech nebo v jednoduché shodě podmětu s přísudkem, už to o vás něco vypovídá," varuje češtinář Aleš Říman.

Ypsilon jen tak nezmizí
O možném zjednodušení češtiny se mluvilo už v devadesátých letech minulého století. Padaly praktické návrhy (zjednodušit "mě" a "mně"), ale i méně reálné plány na zrušení tvrdého y. Žádná skutečná reforma češtiny však není na obzoru. Dnešní pravidla o shodě podmětu s přísudkem či skloňování budou zřejmě platit i za dvacet let.

"V moderních jazycích se takové změny nedělají. Uvidíme, jak se bude jazyk vyvíjet, ale umělý zásah by ničemu neprospěl. Takové snahy většinou vzbudí větší odpor než nadšení," míní jazykovědec Jiří Kraus.

Poslední pokus o zrušení ypsilonu má za sebou sousední Slovensko. Tři učitelé tam letos v červenci obeslali úřady s žádostí o jazykovou reformu. "Tento návrh je vipracovaní podľa vzoru reformi pravopisu nemeckého jazika," psalo se v dopise, který šel příkladem a všechny ypsilony v něm nahradilo měkké i.

Autoři připomínají změnu německého pravopisu, kde bylo odstraněno ostré s. Vzbudilo to bouřlivé diskuse, přestože úprava nebyla nijak zásadní a v podstatě se jen přizpůsobila modernímu pravopisu, který se ujal v praxi.

V Česku zatím nejsou aktuální ani drobné ústupky. Všechny dosavadní úpravy se připravovaly několik let. Ta poslední v roce 1993 pozměnila pravidla pro psaní "s" a "z" – od té doby se může psát "socializmus" či "diskuze". Tyto změny se však příliš neujaly.

"Stále se píše ‚terorismus‘, přestože vyslovujeme 'terorizmus' a tato podoba je v pravidlech na prvním místě," upozorňuje překladatelka Eva Konečná.

Šéf Ústavu pro jazyk český s ní nepolemizuje. "Reforma se připravovala už před rokem 1989 a některé její rysy vzbuzují dojem, jako by měly přizpůsobit spisovný jazyk tomu, jak mluvili okresní tajemníci KSČ," řekl před časem Karel Oliva. - čtěte Poslední reforma češtiny byla jako z pera tajemníků KSČ, lituje jazykovědec

Možná tedy chybělo málo, aby se psalo i "demogracie". Vítanou změnou bylo naopak zjednodušení velkých písmen.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.