Škody loni způsobené erozí na poli v obci Skalice na Královéhradecku, kde byla...

Škody loni způsobené erozí na poli v obci Skalice na Královéhradecku, kde byla kukuřice špatně zasetá po spádnici. Hospodařící společnost potrestaná nebyla. | foto: SPÚ

Ničení půdy se takřka netrestá. Stát kvůli erozi nařídí, co a kde sázet

  • 263
V Česku vlastní zemědělskou půdu přes tři miliony lidí. Obvykle ji pronajímají. Zda ji zemědělec neničí špatným hospodařením, se zajímá jen zlomek majitelů. Většinou však přijdou zkrátka, i když se o ničení dozvědí - odškodné ještě žádný vlastník nevysoudil. Situaci má zlepšit připravená protierozní vyhláška.

Vodní eroze v Česku ohrožuje zhruba 60 procent všech polí, tedy více než čtvrtinu rozlohy země. Že je stav půdy katastrofální, se již nechala slyšet řada odborníků včetně ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Vlivem eroze se ztrácejí hodnotné složky půdy důležité pro úrodnost a schopnost udržet vláhu.

I když se o stále častěji skloňovaném problému ví už řadu let, odpovědné orgány ho postihovaly zanedbatelně. „Ze statistik vyplývá, že přidělené dotace v celkové výši zhruba 170 miliard stát za posledních pět let zemědělcům kvůli porušení standardů správného hospodaření zkrátil o 43 milionů, což je 0,025 procenta,“ uvedl předseda Sdružení pro ochranu půdy Petr Hanák.

Údaje získal z dokumentů poskytnutých ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). „Víc jsou trestáni velcí zemědělci, protože půdu kazí víc. Zemědělci potrestaní v uplynulých letech hospodaří na 184 tisících hektarech, což je 5,2 procenta zemědělské půdy. Tresty zkrátka nekorespondují se závažností problému, jak se o ní mluví,“ doplnil Hanák.

Soudy nejsou zárukou získání odškodného

Bahno spláchnuté z polí rok co rok zaplaví několik obcí. Zkušenost s tím mají třeba ve Skalici na Královéhradecku, kde loni voda vytvořila na poli hluboké rýhy a smetla ornici do přilehlého potoka. „Nahlásil jsem to na Státní pozemkový úřad (SPÚ), který událost zaevidoval a tím to skončilo. Zatím je to zejména v rovině hrozeb,“ řekl iDNES.cz starosta Milan Karpíšek.

SPÚ data následně předává ministerstvu zemědělství. „U evidovaných událostí se rozlišuje, jestli se jedná o první případ eroze v daném místě, nastala-li opakovaně, či opakovaně v rámci jednoho osevu,“ vysvětlil mluvčí SPÚ Hynek Jordán.

Když k velkému odnosu půdy dojde na stejném místě poněkolikáté, nebo i jednorázově vznikne velká škoda, má ministerstvo například možnost, přeřadit půdní blok do vyššího stupně ochrany. Přiznalo však, že ji moc nevyužívá. Ozdravení poničené půdy je přitom podle odborníků z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) drahé a zdlouhavé (více zde).

Postihování hříšníků má usnadnit zatím neschválená protierozní vyhláška z dílny ministerstva životního prostředí, která vstoupí v platnost nejdřív příští rok. Stanoví, kolik půdy se z hektaru ročně může ztratit. Hospodář, který nebude dodržovat doporučení včetně plodin a masivní odnos způsobí, bude ve správním řízení moct dostat až milionovou sankci.

Eroze v Česku

Celé Česko má rozlohu asi 7,9 milionu hektarů, přičemž zemědělská půda tvoří 4,2 milionu. Z nich je asi 15 procent ohroženo větrnou erozí a zhruba 60 procent vodní, z toho větší část silně

„Stále to nebude ideální, standardní ani průměrný stav, ale pořád půjde o posun k větší osvětě. Vlastníkům půdy se spolu s ní otevírají možnosti, jak ničení půdy řešit. Už to nebude jen na nich, že se oni sami musí náhrady za škodu domáhat,“ uvedl předseda Svazu vlastníků půdy ČR Petr Klos.

Vyhláška se nelíbí hlavně české agrární komoře, prý jde proti zájmům hospodářů. Třeba na jihu Moravy bude muset víc než polovina zemědělců upustit od řepky, slunečnice či kukuřice, vyhláška také obsahuje dělení polí travnatými pásy či pokyn obdělávat nikoli svisle, ale po vrstevnicích. To všechno bude pro zemědělce znamenat víc práce, vyšší náklady a nižší zisky.

„Kromě povolených smyvů budou dané i zemědělské postupy pro konkrétní pozemek, pokud to uživatel bude ignorovat a dojde na spor, je jasné, že nedodržel předepsané postupy a u soudu se to bude snadno prokazovat,“ podotkl Klos.

Zemědělci zničili půdu, jižní Morava se mění v poušť, varuje odborník

Soudní spory o škody způsobené na zemědělské půdě zatím v tuzemsku nejsou spolehlivou cestou k získání náhrady. A to i když žalovaný proti všem pravidlům třeba zasel kukuřici na svažitý pozemek.

„Když budete pátrat, kdo v Česku podobný spor vyhrál, zjistíte, že asi nikdo, zemědělci vždy spor zadusili v zárodku. Často se to utáhlo na vyšší moc. Neobvykle velká průtrž mračen (vetší než pro oblast zaznamenali meteorologové - pozn. red.) se rovná katastrofa, ne vina zemědělce,“ doplnil Petr Hanák.

Vlastníka půdy nikdo informovat nemusí

Odborníci však vidí zásadní problém v tom, že majitel pozemku se často ani nedozví, že zemědělec jeho pole poškozuje a žádný z dotčených úřadů nemá povinnost vlastníka o erozích informovat. Ten by přitom mohl hříšníkovi vypovědět nájemní smlouvu a problém by se „vyřešil sám“.

„Nynější stav lze přirovnat k situaci, kdy pronajímáte byt, někdo vám ho vytopí, ale vy se o tom vůbec nedozvíte. Chceme, aby se tato zvyklost změnila. Vše stojí a padá se zájmem vlastníků. Zasazujeme se o to, aby měl SPÚ povinnost majitele přizvat, když nastane erozní událost,“ dodal Klos.

S touto změnou však protierozní vyhláška podle něj nepočítá. iDNES.cz žádal o vyjádření i ministerstvo zemědělství, zatím však neodpovědělo.

Podle Petra Hanáka by se řešení eroze mělo zúžit na to, že stát v závažných případech pomůže s represí. Vyhláška sice podle něj přinese další papírování, minimálně však vyvine tlak na zemědělce používající ty nejhorší praktiky.

„Myslím si, že stát by se měl v nejkřiklavějších případech postavit na stranu postiženého a pomoct to dotáhnout k trestu, pak už si všichni budou dávat větší pozor. Zatím žádnou součinnost konkrétním postiženým neposkytl, různí znalci v oboru pedologie pracují hlavně pro stát a zemědělce a nechtějí si to příliš tvrdými rozsudky proti erozím se svými hlavními klienty rozházet,“ dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video