Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme trest smrti, skandoval dav. Erdogan žádost projedná s opozicí

  20:15aktualizováno  23:22
Někteří stoupenci vlády žádají kvůli potrestání pučistů znovuzavedení trestu smrti. Turecký prezident Erdogan v neděli uvedl, že vláda tento krok projedná s opozicí. Své příznivce vyzval, aby zůstali až do pátku v ulicích. Ti i v noci z neděle na pondělí jeho výzvy vyslyšeli.

Turecký prezident Erdogan během projevu v Istanbulu, kam přiletěl během pokusu části armády o převrat | foto: Reuters

Do ulic vyrazily v noci tisíce Turků - do ulic Ankary i dalších měst. Lidé tak dali po pátečním zmařeném pokusu o převrat najevo svou podporu prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho straně. Demonstranti drželi v rukou turecké vlajky a zaplavili ankarské náměstí Kizilay a Taksim v Istanbulu.

V Istanbulu se v neděli konal pohřeb šesti osob usmrcených během pokusu o převrat. Mezi pohřbívanými byl i Ilhan Varank, bratr Mustafy Varanka, který byl poradcem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Pohřbu se účastnily tisíce lidí. Prezident byl jedním z těch, kteří nesli Varankovu rakev.

Někteří z přítomných vyzývali podle agentury AP k trestu smrti pro Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého mnozí vládní představitelé považují za iniciátora celého puče. Gülen však podíl na akci popírá. Stejné výzvy se objevily i na setkání tureckého prezidenta s příznivci před jeho istanbulskou rezidencí.

Fotogalerie

Na výkřiky „chceme trest smrti“ Erdogan údajně odpověděl: „Vaši žádost nemůžeme ignorovat. V demokracii cokoli lidé chtějí, dostanou.“

O trestu smrti bude podle něj jeho vláda jednat s opozičními stranami. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ řekl. Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.

„Budeme pokračovat v očištění státních institucí od virů, které se tu šíří. Bohužel je to jako rakovina, tento virus zahalil celý stát,“ dodal podle BBC na pohřbu Erdogan.

Turecký prezident se zúčastnil i dalších smutečních ceremonií. Během proslovu na pohřbu svého přítele Erola Olçaka a jeho šestnáctiletého syna mu dokonce vytryskly slzy, popisovala turecká média. Oba muži byli zabiti v pátek, když protestovali u mostu přes Bospor.

Počet obětí vzrostl

Počet obětí zmařeného pokusu o vojenský převrat v Turecku se zvýšil na 290, oznámilo v neděli ministerstvo zahraničí. Mezi mrtvými je více než 190 občanů a přes 100 pučistů, dalších nejméně 1 400 osob utrpělo zranění. Probíhá i rozsáhlé zatýkání. Ve vazbě skončilo už kolem 6 000 příslušníků armády a justice, mezi nimi i vysoce postavení generálové a soudci. V neděli večer se objevila také zpráva o 149 zatčených policistech.

Podle turecké diplomacie není pochyb, že za převratem stáli stoupenci duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Ten veškerá obvinění odmítl a v sobotu prohlásil, že existuje rovněž možnost, že byl převrat v zemi zinscenovaný (více čtěte zde).

Vláda má sice podle premiéra Binaliho Yildirima situaci v zemi již pod kontrolou, ještě v sobotu večer se však turecké bezpečnostní složky u istanbulského letiště střetly s pučisty, kteří se bránili zadržení. Zazněly varovné výstřely, pučisté je však neopětovali a byli zatčeni, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného tureckého představitele. Střety probíhaly i na letecké základně Konya v centrální části země, situace tam je ale již pod kontrolou.

Masová demonstrace na podporu Erdogana se konala i v neděli večer:

Autoři: ,


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.