Hlava státu vyhlásila v Turecku tříměsíční výjimečný stav po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.
Puč v TureckuKOMENTÁŘ: Pád turecké armády ERDOGAN: O vlásek jsem unikl smrti AKIN ÖZTÜRK: Velitel letectva v poutech F-16: Stíhačky pučistů měly Erdogana na mušce MOTIV: Tureckým vojákům docházel čas PŘEHLEDNĚ: Co vše víme o puči? ROZHOVOR: Přituhuje, puč ale všechny překvapil ODVETA: Na mostě pučisty lynčovali VIDEO: Turecký parlament v troskách |
Vyhlášení výjimečného stavu umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
Erdogan také v rozhovoru pro arabskou televizi odmítl tvrzení, že je autoritářem a že se stal v minulosti hrozbou pro demokracii. „Zůstaneme systémem parlamentní demokracie, nikdy tento systém neopustíme,“ prohlásil Erdogan.
Jeho vláda bývá v posledních dnech obviňována, že neúspěšný pokus o puč využila k upevnění moci a k dalšímu pronásledování svých kritiků. Podle některých teorií dokonce převrat zinscenovala, aby mohla proti svým odpůrcům tvrdě zakročit.
Zatýkání bude pokračovat, varuje Erdogan
Turecký prezident v rozhovoru také uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti Gülenově hnutí, které označuje za teroristickou organizaci. Pětasedmdesátiletý Gülen, který žije od roku 1999 v americké Pensylvánii a v Turecku má miliony příznivců, odmítá, že by stál za pokusem o převrat (profil Gülena najdete zde).
USA odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Erdogan ve čtvrtek řekl, že bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají (více čtěte zde). Vztahy s Washingtonem ale musí podle Erdogana zůstat pozitivní. „Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery,“ uvedl turecký prezident.
Podle něj nesmí roztržka kvůli Gülenovi ovlivnit vztah ohledně turecké letecké základny Inçirlik. Z ní startují letadla mezinárodní koalice, vedené USA, do boje proti organizaci Islámský stát v Sýrii a v Iráku.
Erdogan se v rozhovoru vyjádřil i ke kritice Evropské unie stran jeho připravenosti obnovit v zemi trest smrti, který tam byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do EU. „Svět není jen Evropská unie,“ řekl pro Al-Džazíru Erdogan. A dodal, že USA, Rusko, Čína a další země trest smrti oficiálně také mají.
„Již 53 let klepeme na dveře EU a oni nás už 53 let odmítají,“ postěžoval si Erdogan. Odkázal tak na rok 1963, kdy Evropské společenství, předchůdce EU, uzavřelo s Ankarou asociační dohodu. Erdogan zopakoval, že pokud turecký parlament obnovení trestu smrti odhlasuje, on ho rovněž schválí. Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.
18. července 2016 |
