Socha zakladatele Turecké republiky Mustafa Kemala Atatürka bdí nad volebním plakátem Erdogana

Socha zakladatele Turecké republiky Mustafa Kemala Atatürka bdí nad volebním plakátem Erdogana | foto: AP

Erdogan si kráčí pro třetí mandát, z Turecka chce udělat mocnost

  • 1
Miliony Turků vykročí v neděli k urnám, aby v parlamentních volbách vybrali příští vládu. Podle průzkumů hladce vyhraje Strana spravedlnosti a rozvoje současného premiéra Tayyipa Erdogana a ten si tak sáhne po už třetím mandátu.

Charismatický Erdogan má na volební vítězství vítězství jednoduchý recept - své vlastní úspěchy. Za jeho vlády se Turecko stalo jednou z nejrychleji rostoucích zemí na světě a Turci hodnotí směřování své země vesměs pozitivně.

Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) jim navíc nabízí, že z Turecka udělá regionální mocnost. O vítězství AKP tedy nejsou pochyby, neznámou je jen to, zda získá v jednokomorovém parlamentu s 550 členy dost míst, aby mohla prosadit liberálnější ústavu.

Ta by měla nahradit základní zákon schválený po vojenském převratu v roce 1980. Erdogan tvrdí, že chce prohloubit demokracii v zemi, která se uchází o členství v EU. Část opozice se ale obává, že změny budou mít autoritářské prvky a že AKP chce zavést prezidentský režim střižený na míru Erdoganovi.

Erdogan se proměnil v dobrotivého diktátora

Opozice naráží na to, že Erdoganovi jakoby zachutnala moc a pomalu se mění v dobrotivého diktátora. Premiér totiž stále hůře snáší kritiku, umlčuje nepohodlné žurnalisty a hájí policejní násilí.

Ekonomika a diplomacie Turecka

Erdoganova strana vládne nepřetržitě od roku 2002 za tu dobu se zasloužila především o ekonomický růst, který loni, tedy v době celosvětové krize, dosáhl bezmála devíti procent. Země je vyhledávaným cílem zahraničních investic.
Turecko už také nestojí u dveří EU jako pokorný prosebník. Rostoucí diplomatické ambice Ankary se zřetelně projevily zapojením do mezinárodního vyjednávání o íránském jaderném programu nebo do řešení aktuální krize v Libyi.

Autor: ČTK

Pokud AKP získá dvoutřetinovou většinu, bude moci změnit ústavu bez pořádání referenda. Průzkumy jí nyní dávají 45 až 50 procent hlasů, čímž by zopakovala historický úspěch z posledních voleb v roce 2007, kdy získala 47 procent.

Druhé místo zřejmě zaujme hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) založená Kemalem Atatürkem, které průzkumy přisuzují až 30 procent hlasů oproti 21 procentům v minulých volbách.

Strana hlásící se k laicismu by mohla připravit AKP o supervětšinu. Vzestup CHP lze podle pozorovatelů přičíst charismatu jejího předáka Kemala Kilicdaroglua, který je znám svým bojem proti korupci.

Kilicdaroglu tvrdí, že AKP, jež je u moci již devět let, udělá z Turecka "císařství strachu" a že Erdogan se považuje za sultána. CHP slibuje demokratické reformy, sociální spravedlnost a Kurdům řešení některých jejich požadavků, například výuku ve školách v kurdštině.

Desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu by mohla překonat i nacionalistická Strana národní akce (MHP), jejíž předvolební kampaň ovšem poznamenala řada sexuálních skandálů a v důsledku toho odstoupení některých předáků.

Třicítka kandidátů vstupuje do voleb jako nezávislí, ale jsou podporovaní hlavní kurdskou stranou, Stranou pro mír a demokracii (BDP).

V kampani se mluvilo o Kurdech a mlčelo se o EU

Kurdská otázka byla jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Erdoganovi se ji nepodařilo vyřešit, i když v posledních letech bylo přijato několik zákonů rozšiřujících kulturní práva Kurdů. Nepodařilo se ale přimět povstalce ze Strany kurdských pracujících (PKK) ke složení zbraní.

Nejsme pokorný služebník

Turkům dochází trpělivost s EU a cení zuby

Kurdové vytýkají Erdoganově vládě, že neposkytla důkazy, že je dostatečně připravena pozitivně reagovat na jejich požadavky. BDK hrozila dokonce bojkotem voleb. V kontextu "arabského jara" někteří její předáci hrozili "kurdským létem". Není ale jisté, že by měli prostředky vyvolat takové hnutí.

V předvolební kampani zcela chybělo téma Evropské unie, i když země jedná s Unií o členství. Rokování jsou však obtížná a váznou. Podle některých analytiků ztrácí EU u tureckých občanů důvěryhodnost.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue