Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vazba bez obvinění a zavřené školy, Erdogan zavádí nová pravidla

  11:46aktualizováno  16:23
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan využívá výjimečného stavu. V prvním dekretu zavřel stovky škol, nadací a zdravotních zařízení. Na jeden měsíc také rozšířil období, kdy může policie zadržovat podezřelé bez vznesení obvinění. Úřady usilují o vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA. Podle státních médií v sobotu zadržely jeho synovce.

Na istanbulském náměstí Taksim se v úterý sešli příznivci prezidenta Erdogana (19. července 2016). | foto: Reuters

Týden poté, co se část armády vzbouřila a pomocí tanků stíhaček a zbraní se neúspěšně pokusila svrhnout režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zažívá země rozsáhlé čistky. V Turecku je od středy vyhlášený výjimečný stav, který má platit tři měsíce.

Fotogalerie

Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.

První dekret s Erdoganovým podpisem nařizuje uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení, upřesnila státní tisková agentura Anadolu.

Instituce jsou podezřelé ze styků s muslimským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu ve Spojených státech. Erdogan označuje Gülena za strůjce neúspěšného převratu, o který se pokusila turecká armáda.

Ankara nyní neúnavně pracuje na dokumentech žádajících vydání Gülena do Turecka. Podle ministra zahraničí Mevluta Cavusoglua budou dokumenty připravené do týdne. O zapojení duchovního do převratu nepochybuje.

„Turecko udělá všechno, co bude moct, jak politicky tak právně, aby zajistilo vydání samotářského klerika,“ cituje prohlášení Cavusoglua agentura Reuters. Podle státních médií v sobotu polcie zadržela synovce duchovního.

Nedodrželi jste své sliby, vzkázal Erdogan do Bruselu

Personální čistky ve státních institucích v Turecku se mezitím dotkly už více než padesáti tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Z vazby se v sobotu dostalo na 1200 vojáků. Ankarský prokurátor Harun Kodalak však zdůraznil, že jde „výlučně o řadové vojáky“, bez hodnosti. Zadržených však stále zůstává více než 7400.

Puč v Turecku

Podle agentury AFP může být mezi nimi mnoho mladých odvedenců, kteří neměli tušení, co se děje. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné také skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.

Erdogan evropským kritikům represí v sobotu odpověděl, že trpí protitureckými předsudky, kterými se řídí. „Pokud můj lid, má země bez ustání žádá trest smrti, pokud to říkají představitelé národa ve sněmovně, pak musím respektovat tento požadavek. V demokracii suverenita patří lidu,“ řekl televizi France24 k varování, že zavedení trestu smrti by ukončilo naděje na vstup Turecka do Evropské unie.

„Evropa nás nechává čekat u dveří už 53 let. Žádná jiná země během vyjednávání o vstupu do EU nezažila tolik utrpení, stejně jako v otázce zrušení víz,“ poznamenal Erdogan. Připomněl také, že Turecko posloužilo unii jako štít chránící Evropu před přívalem migrantů. „Dali nám sliby, ale nedodrželi je,“ dodal.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.