Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Éra po studené válce končí, na obzoru chaos

aktualizováno 
P r a h a - Řetězec ekonomických kolapsů, který už rok obchází svět a jenž byl prozatím korunován krizí v Rusku, vyvolává nedozírné politické posuny, přepisuje známou podobu světa a plodí nové bezpečnostní hrozby. Z rozhovorů s odborníky na mezinárodní vztahy vyplývá následující obraz: krize ukončila celé jedno období novodobých dějin - éru po studené válce, otřásla zdánlivě nezpochybnitelnými ideály Západu a ukázala, že nikdo neví, jak čelit odvrácené tváři globalizace. "Období, které stojí před námi, je nepoznané a temné," řekl profesor mezinárodních vztahů na Stanfordově univerzitě v Kalifornii Jan Tříska. Dveře za odcházející dobou hlasitě zabouchli v Moskvě, která před lety skončila studenou válku, když přijala demokracii a kapitalismus. Teď se k nim však natáčí bokem, a stává se tak první velkou zemí, která opouští tento model.
"Semínko demokracie bylo zase zašlapáno do země a podobně se mohou rozhodnout i další," komentuje to americký politolog českého původu Václav Panocha. "Tím končí éra po studené válce," říká americký odborník Daniel Nelson. Totéž co oni si myslí i další experti, kteří roky po studené válce charakterizují jako dobu, kdy se mír a všeobecná prosperita zdály být zaručeny, kdy trh a technologie vypadaly všemocně a kdy se o vůdčí roli Ameriky nikdo neodvážil pochybovat. Jako Rusové se již zachovali politici v Malajsii, Hongkongu, Indii či Venezuele, kde v reakci na finanční krizi omezili reformy nebo stát zasahoval do řízení hospodářství. "To, co se stalo v Rusku, je těžká rána pro americké nebo, chcete-li, západní hodnoty šířené po světě," míní Tříska. "Svět nepřijímá naše poselství, které se zdálo po pádu komunismu tak nezpochybnitelné a hodné obdivu." Prestiž Západu, především Spojených států jako světové supervelmoci, rovněž utrpěla neschopností zastavit domino krizí. Asijské státy za tím rády vidí spiknutí Západu za účelem likvidace nového konkurenta, ale pravé důvody jsou méně tajemné.
Experti vidí dva: poprvé se v praxi a v takové míře ukázala i škodlivá tvář globalizace, která byla dosud prezentována jen jako budoucí požehnání. Za druhé se názorně ukázalo, že nikdo není schopen události s globálním dopadem řídit. "Problém je, že dnešní svět nemá kapitána," říká Panocha. "Uvnitř státu je to jednoduché. Ten má vládu, a když ta selže, nahradí ji nová exekutiva. Ale globální svět nemá žádnou exekutivu." Globalizaci nikdo neřídí, ale neví se ani jak. "Diagnóza je známá, ale na tom, jakou předepsat léčbu, se nikdo neshodne," uvedl Richard Hess z Brookings Institution, významného mozkového trustu ve Washingtonu. Podle Jana Třísky bude éra globalizace poznamenaná střetem mezi nadnárodními silami a nacionalismem. "Nacionalismus bude přirozeným útočištěm každého, kdo získá pocit, že je obětí globálních jevů. Vidíme to u národů v Asii," řekl Tříska. Jaký však bude nový svět, jenž přichází po poststudenoválečném? Bude úplně decentralizovaný, spojenecké vztahy budou nejasné a bude postrádat vedení, neboť část lidstva, která odmítne západní hodnoty, odmítne i americké vůdcovství. "Co můžeme očekávat po roce 2000? Zmatky," říká Panocha. Známý expert na mezinárodní politiku Fareed Zakaria napsal v časopisu Newsweek: "Místo abychom žili ve světě vzrůstajícího blahobytu, v němž se válka zdá absurdní (nebo ještě něco horšího, nevýnosná!), možná se vrátíme do světa, kde západní národy budou rozkvétat na ostrůvku prosperity v moři chudoby a chaosu." Nadcházející svět může být i velmi nebezpečné místo. "Nový světový pořádek", nedávný slogan George Bushe pro americkou odpovědnost za dění na zemi, se mění ve světový nepořádek jako tvrdou realitu dneška. "Vynořuje se řada rizik, jež se pro USA, členy NATO a demokratické země vůbec stanou realitou," říká americký politolog Daniel Nelson. "Šíření jaderných zbraní, zločin, korupce, drogy, terorismus..." "Výhled do budoucnosti není dobrý," dodává Tříska. Dokonce Francis Fukuyama, americký politolog, který v roce 1989 slavným esejem "Konec historie?" oznámil pád komunismu a následující epochu demokracie, míru, klidu a blahobytu, začal být pesimistický. "Poslední měsíce ukázaly, že vývoj mě možná usvědčí z omylu," řekl listu The New York Times. Odborníci přirovnávají nynější situaci, kdy politické změny jsou dosud zastíněny dramatickou rychlostí finančních kolapsů, k zemětřesení, které vyvolá nenápadnou a až později zničující vlnu tsunami. "Nejdůležitější není den, kdy přijdu o peníze. Nejdůležitější je, jak to potom změní můj život," míní Daniel Nelson


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.